शिवदृष्टि
Śivadṛṣṭi
- 1 athedānīṃ pravaktavyaṃ yathā sarvaṃ śivātmakam | nāśakto vidyate … ਹੁਣ ਇਹ ਦੱਸਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ ਕਿ ਕਿਵੇਂ ਸਭ ਕੁਝ ਸ਼ਿਵ-ਸਰੂਪ ਹੈ। ਕੋਈ ਵੀ ਅਸ਼ਕਤ (ਨਿਰਬਲ) ਵਸਤੂ ਹੋਂਦ ਵਿੱਚ…
- 2 athaikasyādhikā śaktirnyūnaśaktinibandhinī (ਪ੍ਰਸ਼ਨ:) ਹੁਣ, ਇੱਕ (ਵਸਤੂ) ਦੀ ਅਧਿਕ ਸ਼ਕਤੀ ਦੂਜੀ ਦੀ ਘੱਟ ਸ਼ਕਤੀ ਨੂੰ ਨਿਯਮਿਤ ਕਰਦੀ ਹੈ (ਇਸ ਲਈ…
- 3 svakāryaviṣaye sarvaḥ śakta eva nibandhanam | śaktasya śakyate … (ਉੱਤਰ:) ਆਪਣੇ ਕਾਰਜ ਦੇ ਵਿਸ਼ੇ ਵਿੱਚ ਹਰ (ਵਸਤੂ) ਸ਼ਕਤ ਹੀ ਹੈ — ਇਹੀ ਆਧਾਰ ਹੈ। ਸ਼ਕਤ ਦੁਆਰਾ ਹੀ (ਉਸ ਦਾ…
- 4 nṛpādisādhanāpekṣā svakarmaphalatā bhavet | sarvaḥ śakto'pi sāpekṣa īśavanmohasāmyayoḥ ਰਾਜਾ ਆਦਿ ਸਾਧਨ ਉੱਤੇ (ਪ੍ਰਤੀਤ ਹੋਣ ਵਾਲੀ) ਨਿਰਭਰਤਾ ਅਸਲ ਵਿੱਚ ਆਪਣੇ ਹੀ ਕਰਮ ਦਾ ਫਲ ਹੈ;
- 5 tasmādanekabhāvābhiḥ śaktibhistadabhedataḥ | eka eva sthitaḥ śaktaḥ śiva … ਇਸ ਲਈ ਅਨੇਕ ਰੂਪਾਂ ਵਾਲੀਆਂ ਸ਼ਕਤੀਆਂ ਦੁਆਰਾ — ਜੋ ਉਸ ਤੋਂ ਅਭਿੰਨ ਹਨ — ਇੱਕ ਹੀ ਸ਼ਕਤ (ਤੱਤ), ਸ਼ਿਵ ਹੀ,…
- 6 tathā yatra sadityevaṃ pratītistadasatkatham | yatsattatparamārtho hi paramārthastataḥ … ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਜਿੱਥੇ 'ਇਹ ਹੈ' ਅਜਿਹੀ ਪ੍ਰਤੀਤੀ ਹੁੰਦੀ ਹੈ, ਉਹ ਅਸਤ ਕਿਵੇਂ ਹੋ ਸਕਦਾ ਹੈ?
- 7 mithyājñānavikalpyānāṃ sattvaṃ cidvyaktiśaktatā (ਪ੍ਰਸ਼ਨ:) ਮਿਥਿਆ-ਗਿਆਨ ਦੁਆਰਾ ਕਲਪਿਤ ਵਸਤੂਆਂ ਦਾ ਵੀ (ਕੁਝ) ਸੱਤਾ (ਹੋਂਦ) ਹੈ — ਅਰਥਾਤ ਚਿਤ ਦੀ…
- 8 vidyate tattadatrāpi śivatvaṃ kena vāryate | iti cedeṣu … (ਪ੍ਰਸ਼ਨ ਜਾਰੀ:) '(ਅਜਿਹੀ ਹੋਂਦ) ਇਸ ਵਿੱਚ ਤੇ ਉਸ ਵਿੱਚ ਮੌਜੂਦ ਹੈ;
- 9 vyavahārāya satyatvaṃ naca vā vyavahāragam (ਕੋਈ ਕਹੇ ਕਿ) ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੀ ਸਤਿਤਾ ਕੇਵਲ ਵਿਵਹਾਰ ਲਈ ਹੈ — ਪਰ (ਅਸਲ) ਸਤਿਤਾ ਮਾਤਰ ਵਿਵਹਾਰ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ…
- 10 vyavahārastu dīnārairetairavyavahāragaiḥ ਪਰ (ਨਿੱਤ ਦਾ) ਵਿਵਹਾਰ ਤਾਂ ਇਨ੍ਹਾਂ (ਅਸਲ) ਸੁਨਹਿਰੀ ਮੁਦਰਾਵਾਂ ਨਾਲ ਚੱਲਦਾ ਹੈ — ਜੋ ਆਪ ਮਾਤਰ ਵਿਵਹਾਰ ਦੀ…
- 11 vyavahārasya satyatve sarvatrāsatyataiva te ਜੇ ਸਤਿਤਾ ਕੇਵਲ ਵਿਵਹਾਰ ਨੂੰ ਹੀ ਮੰਨੀ ਜਾਵੇ, ਤਾਂ ਤੇਰੇ ਲਈ ਹਰ ਥਾਂ ਨਿਰੀ ਅਸਤਿਤਾ ਹੀ ਰਹਿ ਜਾਵੇਗੀ।
- 12 tasyāpi kiṃ śivāvāptiḥ kathamuktā hyasatyatā ਕੀ ਉਹ (ਵਿਵਹਾਰ) ਵੀ ਸ਼ਿਵਤ੍ਵ ਨੂੰ ਪ੍ਰਾਪਤ ਹੁੰਦਾ ਹੈ?
- 13 vikalpādeḥ samutpattiḥ sata eva prajāyate ਵਿਕਲਪ ਆਦਿ ਦਾ ਉਤਪੰਨ ਹੋਣਾ ਸਤ (ਮੌਜੂਦ) ਤੋਂ ਹੀ ਹੁੰਦਾ ਹੈ (ਕਿਉਂਕਿ ਅਸਤ ਕੁਝ ਪੈਦਾ ਨਹੀਂ ਕਰ ਸਕਦਾ)।
- 14 nābhāṣya vyavahārārthamevaṃ vastviti niścitam | tathaivāstu śivāvasthā kenāsau … (ਵਸਤੂ) ਪਹਿਲਾਂ ਵਿਵਹਾਰ ਲਈ ਅਨੁਭਵ ਵਿੱਚ ਲਿਆ ਕੇ ਫਿਰ 'ਇਹ ਵਸਤੂ ਇਉਂ ਹੈ' ਨਿਸ਼ਚਿਤ ਨਹੀਂ ਕੀਤੀ ਜਾਂਦੀ…
- 15 mithyātvaṃ kriyate kasya kiṃ kāle yatra tadbhavet | … ਮਿਥਿਆਤ੍ਵ ਕਿਸ ਦਾ ਕੀਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ, ਅਤੇ ਕਿਸ ਕਾਲ ਵਿੱਚ, ਜਿੱਥੇ ਉਹ ਹੋ ਸਕੇ?
- 16 akāle jananaṃ kiṃcidbādhyate vā janikriyā | kṛtvā kāryaṃ … ਕੀ (ਕੋਈ) ਉਤਪਤੀ ਅ-ਕਾਲ ਵਿੱਚ (ਅਣਉਚਿਤ ਸਮੇਂ) ਹੁੰਦੀ ਹੈ, ਜਾਂ ਉਤਪਤੀ ਦੀ ਕਿਰਿਆ ਹੀ ਬਾਧਿਤ ਹੁੰਦੀ ਹੈ?
- 17 athānubhavagā bādhā nānubhūto'nyathā bhavet | athendriyasya bādhyatvaṃ tatkālaṃ … ਜੇ ਬਾਧਾ ਅਨੁਭਵ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਹੈ — (ਅਸੀਂ ਕਹਿੰਦੇ ਹਾਂ) ਜੋ (ਇੱਕ ਵਾਰ) ਅਨੁਭਵ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਉਹ ਹੋਰ…
- 18 tadāndhyaṃ janyate kena tasya kālāntarasthiteḥ | sarvaiḥ samatvaṃ … ਉਸ ਦਾ ਅੰਧਾਪਨ ਕਿਸ ਦੁਆਰਾ ਪੈਦਾ ਕੀਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ, ਜਦੋਂ ਉਹ (ਬਾਧਕ ਗਿਆਨ ਤੋਂ) ਭਿੰਨ ਕਾਲ ਵਿੱਚ ਸਥਿਤ ਹੈ?
- 19 vyavahārasya bādhā cedvyavahāre yatheṣṭatā | kvacitsatyasuvarṇasya pratyante vyavahāritā ਜੇ ਬਾਧਾ ਕੇਵਲ ਵਿਵਹਾਰ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਹੈ, ਤਾਂ ਵਿਵਹਾਰ ਵਿੱਚ ਮਨਮਾਨੀ ਹੋ ਜਾਵੇਗੀ;
- 20 kūṭakārṣāpaṇādau vā vyavahāro'pi dṛśyate | tāvatā vyavahāro vā … ਅਤੇ ਇਸ ਦੇ ਉਲਟ, ਖੋਟੇ ਸਿੱਕੇ ਆਦਿ ਨਾਲ ਵੀ ਵਿਵਹਾਰ ਹੁੰਦਾ ਦੇਖਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ;
- 21 atha ceddeśabādho vā taddeśe rajataṃ nahi ਹੁਣ ਜੇ (ਤੁਸੀਂ ਕਹੋ ਕਿ) ਸਥਾਨ ਦੁਆਰਾ ਬਾਧ ਹੈ — (ਅਰਥਾਤ) 'ਉਸ ਸਥਾਨ ਵਿੱਚ (ਗਲਤ ਦਿਸਿਆ) ਚਾਂਦੀ ਨਹੀਂ…
- 22 yatra kāle sarajato deśo'bhūtsa gatastadā | kālāntareṇa deśo'sau … — (ਅਸੀਂ ਕਹਿੰਦੇ ਹਾਂ:) ਜਿਸ ਕਾਲ ਵਿੱਚ ਉਹ ਸਥਾਨ ਚਾਂਦੀ-ਸਹਿਤ ਸੀ, ਉਹ (ਸਥਾਨ-ਅਵਸਥਾ) ਤਾਂ ਬੀਤ ਚੁੱਕੀ;
- 23 jñānāntareṇa jñānaṃ tadvirodhādatha bādhyate | na bādho bhinnakālatvātprāktanasyāpyabhāvataḥ ਜੇ (ਕਹੋ ਕਿ) ਇੱਕ ਗਿਆਨ ਪਿੱਛਲੇ ਗਿਆਨ ਨੂੰ ਵਿਰੋਧ ਕਾਰਨ ਬਾਧਿਤ ਕਰਦਾ ਹੈ — (ਅਸੀਂ ਕਹਿੰਦੇ ਹਾਂ) ਕੋਈ ਬਾਧ…
- 24 sahānavasthitirnāsti virodhaḥ prāgvināśataḥ | anyonyaparihāro vā jñānājñānātmakaḥ sthitaḥ ਇਕੱਠੇ ਨਾ ਟਿਕਣ ਦੇ ਰੂਪ ਵਿੱਚ ਕੋਈ ਵਿਰੋਧ ਨਹੀਂ, ਕਿਉਂਕਿ ਪਹਿਲਾ (ਗਿਆਨ) ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ ਨਸ਼ਟ ਹੋ ਚੁੱਕਾ ਹੈ;
- 25 ajñānatve parijñāte tadā syātsvavirodhitā | ajñānatve svabhāvena virodhaḥ … ਜਦੋਂ ਅਗਿਆਨ (ਆਪ) ਪੂਰੀ ਤਰ੍ਹਾਂ ਜਾਣ ਲਿਆ ਜਾਵੇ, ਤਦ ਉਸ ਵਿੱਚ ਸ੍ਵ-ਵਿਰੋਧ ਹੋ ਜਾਵੇਗਾ;
- 26 naivamatra svabhāvatve virodho bādhanātmakaḥ | sa vivekadṛśā jñeyo … ਇੱਥੇ ਇਉਂ ਨਹੀਂ ਹੈ: ਜਿੱਥੇ (ਕਿਸੇ ਦਾ) ਆਪਣਾ ਸੁਭਾਅ ਹੋਣ ਦੀ ਗੱਲ ਹੈ, ਉੱਥੇ ਬਾਧ-ਰੂਪ ਵਿਰੋਧ — ਉਹ…
- 27 tathā sarvavikalpānāṃ satyarūpatvadarśanāt | garuḍādiśarīreṣu viṣabhūtāpahārataḥ ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਸਾਰੇ ਵਿਕਲਪਾਂ ਦਾ ਸਤਿ-ਰੂਪ ਹੋਣਾ ਦੇਖਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ — ਕਿਉਂਕਿ ਗਰੁੜ ਆਦਿ…
- 28 pratiṣṭhādevakarmādidhyānādiphalayogataḥ | satye'pi na phalaṃ dṛṣṭaṃ kvacidajñānisevitāt ਪ੍ਰਤਿਸ਼ਠਾ, ਦੇਵ-ਕਰਮ, ਧਿਆਨ ਆਦਿ ਦੇ ਫਲ ਨਾਲ ਜੁੜੇ ਹੋਣ ਦੇ ਬਾਵਜੂਦ — (ਪੂਜਿਤ ਵਸਤੂ) ਸਤਿ ਹੁੰਦਿਆਂ ਵੀ,…
- 29 tasmādavasthitaṃ sarvaṃ sattvaṃ cidvyaktiyogitā | yatra yatra tatra … ਇਸ ਲਈ ਸਭ ਕੁਝ (ਸਤਿ ਵਜੋਂ) ਸਥਿਤ ਹੈ: ਉਸ ਦੀ ਸਤਿਤਾ ਚਿਤ ਦੀ ਅਭਿਵਿਅਕਤੀ ਨਾਲ ਜੁੜੀ ਹੋਈ ਹੈ।…
- 30 vyatireke na yujyeta vijñānaṃ hi ghaṭādiṣu | mūrtāmūrtadharmayogo … ਜੇ (ਵਸਤੂ ਚੇਤਨਾ ਤੋਂ) ਅਲੱਗ ਹੁੰਦੀ, ਤਾਂ ਘੜੇ ਆਦਿ ਦਾ ਗਿਆਨ ਸੰਭਵ ਨਾ ਹੁੰਦਾ। (ਕਿਉਂਕਿ ਇਸ ਲਈ) ਮੂਰਤ ਤੇ…
- 31 amūrtā na ca vāṇūnāmantareva praveśitā | pratipattuḥ kathaṃ … ਅਤੇ ਅਮੂਰਤ ਹੋਣ ਕਾਰਨ, (ਗਿਆਨ) ਘੜੇ ਦੇ ਪਰਮਾਣੂਆਂ ਦੇ ਅੰਦਰ ਪ੍ਰਵੇਸ਼ ਨਹੀਂ ਕਰ ਸਕਦਾ। (ਫਿਰ) ਗਿਆਤਾ 'ਇਹ…
- 32 śaśaśṛṅgādike nāpi syādvibhaktyā samanvayaḥ ਨਾ ਹੀ ਸਹੇ ਦੇ ਸਿੰਗ ਆਦਿ (ਨਿਰੇ ਅਭਾਵਾਂ) ਨਾਲ, (ਚੇਤਨਾ ਤੋਂ) ਅਲੱਗ ਖੜੀਆਂ ਵਸਤੂਆਂ ਵਜੋਂ, ਕੋਈ (ਗਿਆਨ…
- 33 ito'pi sarvaśivatā sata utpattiyogataḥ ਇਸ ਵਿਚਾਰ ਤੋਂ ਵੀ ਸਭ ਦਾ ਸ਼ਿਵ-ਸਰੂਪ ਹੋਣਾ (ਸਿੱਧ ਹੁੰਦਾ) ਹੈ: ਅਰਥਾਤ ਸਤ ਤੋਂ ਹੀ (ਕਾਰਜਾਂ ਦੇ) ਉਤਪੰਨ…
- 34 sa evāste purā tādṛkśaktirūpasvarūpakaḥ | sa eva kāryarūpeṇa … ਉਹੀ (ਪ੍ਰਭੂ) ਪਹਿਲਾਂ ਤੋਂ ਅਜਿਹੀ ਸ਼ਕਤੀ ਦੇ ਰੂਪ ਨੂੰ ਆਪਣਾ ਸਰੂਪ ਬਣਾਈ ਟਿਕਿਆ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ;
- 35 satkāryaṃ nopapannaṃ cetsataḥ kiṃ karaṇena yat | abhivyaktirathāsyātra … (ਪ੍ਰਸ਼ਨ:) ਸਤ-ਕਾਰਯ (ਕਾਰਜ ਪਹਿਲਾਂ ਤੋਂ ਮੌਜੂਦ ਹੈ) ਦਾ ਮਤ ਠੀਕ ਨਹੀਂ — ਕਿਉਂਕਿ ਜੋ ਪਹਿਲਾਂ ਤੋਂ ਸਤ ਹੈ…
- 36 kriyate hyasatī vātha satyāḥ kiṃ nopalabdhatā | vyaktyabhāvādathānantyamasatyā … ਕਿਉਂਕਿ ਜੇ ਉਹ ਅਸਤ ਹੁੰਦਿਆਂ ਪੈਦਾ ਕੀਤੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ (ਤਾਂ ਤੇਰਾ ਆਪਣਾ ਸਿਧਾਂਤ ਛੁੱਟ ਜਾਂਦਾ ਹੈ);
- 37 naivaṃ yasmāttāṃ vihāya sarvatrānyatra satkriyā ਇਉਂ ਨਹੀਂ (ਅਨਵਸਥਾ ਨਹੀਂ ਆਉਂਦੀ) — ਕਿਉਂਕਿ ਉਸ ਇੱਕ (ਸ੍ਵ-ਪ੍ਰਕਾਸ਼ ਅਭਿਵਿਅਕਤੀ) ਨੂੰ ਛੱਡ ਕੇ, ਹਰ ਹੋਰ…
- 38 ityabhyupagamo'smākaṃ naikenānyatra tulyatā | kalpyā vaiśeṣikāṇāṃ hi kartṛtaiveśvare … ਇਹੀ ਸਾਡਾ ਸਵੀਕ੍ਰਿਤ ਮਤ ਹੈ;
- 39 tadvanna kiṃ pṛthivyāderbauddhe jñānamavasthitam | svānyaprakāśakaṃ nānyattadvadanyanna kiṃ … ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਕੀ ਪ੍ਰਿਥਵੀ ਆਦਿ ਦਾ ਗਿਆਨ ਬੌਧ (ਚੇਤਨਾ) ਵਿੱਚ ਹੀ ਸਥਿਤ ਨਹੀਂ, ਜੋ ਆਪਣੇ ਅਤੇ ਹੋਰ ਦੋਹਾਂ…
- 40 bāhyaṃ rūpādi jalpanti pramāṇaṃ codanaiva te | niyamāddharmaviṣaye … ਉਹ (ਮੀਮਾਂਸਕ) ਬਕਦੇ ਹਨ ਕਿ ਰੂਪ ਆਦਿ ਬਾਹਰੀ ਹਨ, ਅਤੇ (ਮੰਨਦੇ ਹਨ ਕਿ) ਕੇਵਲ ਚੋਦਨਾ (ਵੇਦ-ਵਿਧੀ) ਹੀ…
- 41 bahūnāṃ kalpanīyātra naca vā vyatirekataḥ | vyaktiḥ sthitā … ਨਾ ਹੀ ਇੱਥੇ ਅਨੇਕ (ਅਲੱਗ-ਅਲੱਗ) ਅਭਿਵਿਅਕਤੀਆਂ ਮੰਨਣੀਆਂ ਪੈਂਦੀਆਂ ਹਨ, ਨਾ ਹੀ ਪਦਾਰਥਾਂ ਦੀ ਅਭਿਵਿਅਕਤੀ…
- 42 1dīpena kriyate vyaktirghaṭādeḥ sata eva vā (ਪ੍ਰਸ਼ਨ:) ਜਾਂ ਘੜੇ ਆਦਿ ਦੀ ਅਭਿਵਿਅਕਤੀ ਦੀਵੇ ਦੁਆਰਾ ਕੀਤੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ — ਪਰ (ਕੇਵਲ) ਉਸ ਦੀ ਜੋ ਪਹਿਲਾਂ…
- 43 yathā sataḥ kriyāvyaktirvyakteḥ sattve tathā kṛtiḥ | ekenāparatulyatvānnaca … (ਉੱਤਰ:) ਜਿਵੇਂ ਸਤ ਦਾ ਪ੍ਰਗਟ ਹੋਣਾ (ਇੱਕ) ਕਿਰਿਆ (ਕਹੀ ਜਾਂਦੀ) ਹੈ, ਉਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ ਅਭਿਵਿਅਕਤੀ ਦੀ (ਆਪਣੀ)…
- 44 ghaṭāntaraṃ pūrvadṛṣṭamākalayayātha ceṣṭanam ਪਹਿਲਾਂ ਦੇਖੇ ਹੋਏ ਕਿਸੇ ਹੋਰ ਘੜੇ ਨੂੰ ਮਨ ਵਿੱਚ ਲਿਆ ਕੇ, (ਘੁਮਿਆਰ) ਫਿਰ ਚੇਸ਼ਟਾ (ਕਾਰਜ) ਆਰੰਭ ਕਰਦਾ ਹੈ…
- 45 aṅkuro jāyata iti na bhavetkārakātmatā (ਜੇ ਕਹੋ) 'ਅੰਕੁਰ ਪੈਦਾ ਹੁੰਦਾ ਹੈ' (ਨਿਰੇ ਅਭਾਵ ਤੋਂ), ਤਾਂ (ਉਸ ਦਾ) ਕਾਰਕ-ਰੂਪ ਹੋਣਾ ਸੰਭਵ ਨਹੀਂ…
- 46 asattve kārakāṇaṃ hi samūho na bhavettadā | karmākhyasya … ਕਿਉਂਕਿ ਜੇ (ਕਾਰਜ) ਅਸਤ ਹੋਵੇ, ਤਾਂ ਕਾਰਕਾਂ ਦਾ ਸਮੂਹ ਨਹੀਂ (ਬਣ) ਸਕੇਗਾ — ਕਿਉਂਕਿ ਜਿਸ ਨੂੰ ਕਰਮ (ਕਿਰਿਆ…
- 47 tasmātsa eva bhagavānsvayameva prakalpate | tathātathābhāvarūpaiḥ sanneva parameśvaraḥ ਇਸ ਲਈ ਉਹੀ ਭਗਵਾਨ ਆਪ ਹੀ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨੂੰ ਤਰ੍ਹਾਂ-ਤਰ੍ਹਾਂ ਦੇ ਭਾਵ-ਰੂਪਾਂ ਵਿੱਚ ਘੜਦਾ ਹੈ — ਪਰਮੇਸ਼੍ਵਰ, ਜੋ…
- 48 svayam ca na prajāyeta kenānyena prajanyate | vyatiriktena … ਅਤੇ (ਕਾਰਜ) ਆਪ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨੂੰ ਪੈਦਾ ਨਹੀਂ ਕਰ ਸਕਦਾ, (ਫਿਰ) ਕਿਸੇ ਹੋਰ (ਸੱਚਮੁੱਚ) ਭਿੰਨ ਦੁਆਰਾ ਉਹ ਕਿਵੇਂ…
- 49 janmakāle ghaṭābhāvātsaṃbandho naiva kārakaiḥ (ਵਿਰੋਧੀ ਦੇ ਮਤ ਅਨੁਸਾਰ) ਜਨਮ ਦੇ ਕਾਲ ਵਿੱਚ, ਕਿਉਂਕਿ ਘੜਾ (ਹਾਲੇ) ਨਹੀਂ ਹੈ, ਉਸ ਦਾ ਕਾਰਕਾਂ ਨਾਲ ਕੋਈ…
- 50 nāsaṃbaddhasya karaṇaṃ satkāryāccetsa vidyate | sannapyasāvasaṃvedyo vyañjakasyāpyabhāvataḥ ਅ-ਸੰਬੰਧਿਤ ਦਾ ਕਰਨਾ ਨਹੀਂ ਹੁੰਦਾ;
- 51 ito'pi viddhi satkāryaṃ mṛtpiṇḍātkiṃ ghaṭaḥ pṛthak ਸਤ-ਕਾਰਯ ਨੂੰ ਇਸ ਵਿਚਾਰ ਤੋਂ ਵੀ ਜਾਣੋ: ਕੀ ਘੜਾ ਮਿੱਟੀ ਦੇ ਪਿੰਡ ਤੋਂ ਅਲੱਗ ਹੈ (ਜਾਂ ਨਹੀਂ)?
- 52 apṛthagvā pṛthaktve tu paṭādeḥ karaṇaṃ na kim | … ਜਾਂ ਅਲੱਗ ਨਹੀਂ?
- 53 nāmasaṃsthānabhedaśceddhaste muṣṭyādyabheditā | sthitameva hi satkāryamata evāvināśitā ਜੇ (ਕਹੋ ਕਿ ਕੇਵਲ) ਨਾਮ ਤੇ ਆਕਾਰ ਦਾ ਭੇਦ ਹੈ — (ਤਾਂ ਵਿਚਾਰੋ ਕਿ) ਹੱਥ ਵਿੱਚ ਮੁੱਠ ਆਦਿ (ਹੱਥ ਤੋਂ) ਭਿੰਨ…
- 54 nāśaḥ kaṭakarūpeṇa sadbhāvaḥ kuṇḍalādinā (ਜਿਸ ਨੂੰ) ਨਾਸ਼ (ਕਿਹਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ, ਉਹ ਮਾਤਰ ਸੋਨੇ ਦਾ) ਕੜੇ ਦੇ ਰੂਪ ਵਿੱਚ (ਨਾ ਰਹਿਣਾ ਹੈ, ਜਦਕਿ ਉਸ ਦੀ)…
- 55 kiṃ śivatvena tadvyāptamavyāptaṃ vābhidhīyatām ਇਹ ਦੱਸਿਆ ਜਾਵੇ ਕਿ ਉਹ (ਸਾਰਾ ਸੰਸਾਰ) ਸ਼ਿਵਤ੍ਵ ਨਾਲ ਵਿਆਪਤ ਹੈ ਜਾਂ ਅ-ਵਿਆਪਤ (ਕਿਉਂਕਿ ਦੋਹਾਂ ਪੱਖਾਂ…
- 56 naivaṃ yato hi bhāvānāṃ vināśe'smāsu neṣṭatā ਇਉਂ (ਅਸਲ ਦੁਬਿਧਾ) ਨਹੀਂ ਹੈ — ਕਿਉਂਕਿ ਸਾਡੇ ਲਈ ਭਾਵਾਂ (ਵਸਤੂਆਂ) ਦੇ (ਕਿਸੇ ਅਸਲ) ਨਾਸ਼ ਦੀ ਸਵੀਕ੍ਰਿਤੀ…
- 57 abhivyaktervināśitve tathāpyānantyamāpatet (ਅਤੇ ਜੇ ਕਹੋ ਕਿ) ਅਭਿਵਿਅਕਤੀ ਨਸ਼ਟ ਹੁੰਦੀ ਹੈ — ਤਾਂ ਵੀ ਅਨੰਤ-ਪ੍ਰਸੰਗ (ਅਨਵਸਥਾ) ਆ ਪਵੇਗਾ (ਕਿਉਂਕਿ ਉਸ…
- 58 indriyāṇāmasāmarthyamātramatra vināśitā | asāvevānabhivyaktiḥ sa pracchannastadā sthitaḥ ਇੱਥੇ (ਜਿਸ ਨੂੰ) ਨਾਸ਼ (ਕਿਹਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ ਉਹ) ਕੇਵਲ ਇੰਦਰੀਆਂ ਦੀ ਅਸਮਰਥਤਾ ਹੈ;
- 59 ito'pi nāśo nāstyasya ghaṭasya karaṇātpunaḥ | nābhāvaprāptarūpasya karaṇaṃ … ਇਸ ਤੋਂ ਵੀ ਇਸ ਘੜੇ ਦਾ (ਅਸਲ) ਨਾਸ਼ ਨਹੀਂ — ਕਿਉਂਕਿ ਇਹ ਮੁੜ (ਪ੍ਰਗਟ) ਕੀਤਾ ਜਾ ਸਕਦਾ ਹੈ;
- 60 itaśca sarvaśivatāvayavebhyo na kutracit ਅਤੇ ਇਸ ਤੋਂ (ਸਿੱਧ ਹੁੰਦਾ ਹੈ) ਸਭ ਦਾ ਸ਼ਿਵ-ਸਰੂਪ ਹੋਣਾ: ਅਵਯਵਾਂ (ਅੰਗਾਂ) ਤੋਂ (ਭਿੰਨ ਕੋਈ ਸੱਚਮੁੱਚ ਹੋਰ…
- 61 vyatireko'vayavinastadevedaṃ vicāryatām | bhinneṣvaikyamabhedaśca yathā tatra vyavasthitam (ਭਾਵੇਂ) ਅਵਯਵੀ (ਪੂਰਨ) ਦਾ (ਅੰਗਾਂ ਤੋਂ) ਅਲੱਗ ਹੋਣਾ (ਹੋਵੇ) — ਠੀਕ ਇਹੀ (ਪ੍ਰਸ਼ਨ) ਵਿਚਾਰਿਆ ਜਾਵੇ:…
- 62 tathā tatra parijñeyaṃ patyuḥ sāmarthyamīdṛśam | abhinne bhedatā … ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ ਉੱਥੇ ਪ੍ਰਭੂ ਦੀ ਸ਼ਕਤੀ ਨੂੰ ਇਹੋ ਜਿਹੀ ਜਾਣਨਾ ਚਾਹੀਦਾ — ਜਿਸ ਦੁਆਰਾ ਅਭਿੰਨ ਵਿੱਚ ਭੇਦ, ਅਤੇ…
- 63 kva pāṇipādaṃ kva śiro yathaikyaṃ bhinnadeśagam ਕਿੱਥੇ ਹੱਥ-ਪੈਰ, ਕਿੱਥੇ ਸਿਰ!
- 64 śabdādergrahaṇaṃ nāsti pūrvāparasahoditaiḥ (ਨਹੀਂ ਤਾਂ) ਪਹਿਲਾਂ, ਪਿੱਛੋਂ ਤੇ ਨਾਲ ਉੱਠਣ ਵਾਲੇ (ਅੰਸ਼ਾਂ) ਦੁਆਰਾ ਕਿਸੇ (ਇੱਕ) ਸ਼ਬਦ ਆਦਿ ਦਾ ਗ੍ਰਹਿਣ…
- 65 manasaḥ preraṇaṃ kasmātprāgjñānena vinā sthitā | sarvaikatāta evātra … ਪਹਿਲਾਂ ਦੇ ਗਿਆਨ ਤੋਂ ਬਿਨਾਂ ਮਨ ਦਾ ਪ੍ਰੇਰਣ ਕਿਸ ਤੋਂ (ਹੋਵੇ)?
- 66 ghaṭate kathaṃ nimittasya prāgyogāyogacoditaiḥ | yoge jāgradavasthaiva tasmātsarvaṃ … ਪਹਿਲਾਂ ਤੋਂ (ਜਗਾਉਣ ਵਾਲੇ) ਨਿਮਿੱਤ ਦੇ ਹੋਣ-ਨਾ ਹੋਣ ਦੁਆਰਾ ਪ੍ਰੇਰਿਤ (ਸ਼ਕਤੀ) ਨਾਲ (ਜਾਗਣਾ) ਕਿਵੇਂ ਘਟ…
- 67 sāmānyarūpatā vāsti sā cābhinnā viśeṣataḥ | bhinnābhinnātmakaḥ kvāpi … ਜਾਂ (ਯਥਾਰਥਵਾਦੀ ਮੰਨਦਾ ਹੈ ਕਿ) ਸਾਮਾਨਯ-ਰੂਪ ਹੋਂਦ ਰੱਖਦਾ ਹੈ, ਅਤੇ ਉਹ ਵਿਸ਼ੇਸ਼ ਤੋਂ ਅਭਿੰਨ ਹੈ;
- 68 bauddhasya cenna sāmānyamanumānaṃ nivartate | yathā suvarṇabhāṇḍeṣu na … ਜੇ ਬੌਧ ਅਨੁਸਾਰ ਕੋਈ (ਅਸਲ) ਸਾਮਾਨਯ ਨਾ ਹੋਵੇ, ਤਾਂ ਅਨੁਮਾਨ ਟਿਕ ਨਹੀਂ ਸਕਦਾ — ਕਿਉਂਕਿ (ਜੋ ਗਿਆਨ) ਸੋਨੇ…
- 69 suvarṇamānayetyukte śūnyatā kiṃ pratīyate | viśeṣasparśavirahātkadācidapi yujyate ਜਦੋਂ ਕੋਈ ਕਹੇ 'ਸੋਨਾ ਲਿਆਓ', ਤਾਂ ਕੀ (ਨਿਰੀ) ਸ਼ੂਨਯਤਾ ਸਮਝੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ?
- 70 tattvasyaikyaṃ vinā na syādekasyaiva viruddhatā | sāmānyena viśeṣeṇa … (ਇੱਕ) ਤੱਤ ਦੀ ਏਕਤਾ ਤੋਂ ਬਿਨਾਂ ਇੱਕੋ (ਵਸਤੂ) ਵਿੱਚ ਵਿਰੁੱਧ (ਰੂਪਾਂ) ਦਾ ਹੋਣਾ ਨਾ ਹੋ ਸਕੇ;
- 71 viruddharūpayorbhinnakaraṇagrāhyayorapi | mukhe hi śabdo bhūmau ca vidyate'rthaḥ … (ਅਤੇ) ਵਿਰੁੱਧ ਰੂਪ ਵਾਲੀਆਂ, ਭਿੰਨ-ਭਿੰਨ ਇੰਦਰੀਆਂ ਦੁਆਰਾ ਗ੍ਰਾਹਯ ਦੋ ਵਸਤੂਆਂ — ਕਿਉਂਕਿ ਸ਼ਬਦ ਮੂੰਹ ਵਿੱਚ…
- 72 tathātmāderadṛṣṭasya tacchabdairyogitā katham ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਆਤਮਾ ਆਦਿ, ਜੋ ਅ-ਦ੍ਰਿਸ਼ਟ ਹਨ, ਉਨ੍ਹਾਂ ਦਾ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ (ਦਰਸਾਉਣ ਵਾਲੇ) ਸ਼ਬਦਾਂ ਨਾਲ…
- 73 asataḥ śaśaśṛṅgādeḥ śaśaśṛṅgādinānvayaḥ | ghaṭate jātucinnaivamasatāṃ vyavahāryatā (ਫਿਰ ਵੀ) ਅਸਤ ਸਹੇ ਦੇ ਸਿੰਗ ਆਦਿ ਦਾ (ਉਸੇ ਸ਼ਬਦ) 'ਸਹੇ ਦਾ ਸਿੰਗ' ਨਾਲ ਸੰਬੰਧ ਕਿਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ ਬਣ ਜਾਂਦਾ…
- 74 śabdena cettadevaṃ hi sarvasaṃsāranāśatā | asatyavyavahāreṇa tādṛgeva jagadbhavet ਜੇ (ਕਹੋ ਕਿ) ਵਿਵਹਾਰ ਕੇਵਲ ਸ਼ਬਦ ਦੁਆਰਾ (ਅਸਲ ਪਦਾਰਥਾਂ ਤੋਂ ਅਲੱਗ) ਚੱਲਦਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਸੱਚਮੁੱਚ ਸਾਰਾ…
- 75 tathābhinavajātasya tānāmnā saṃgamaḥ katham | tatsaṃgamasyāsatyatve yantravaśyādikaṃ katham ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਹੁਣੇ ਜੰਮੇ (ਬੱਚੇ) ਦਾ ਉਸ ਨਾਮ (ਜੋ ਉਸ ਨੂੰ ਦਿੱਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ) ਨਾਲ (ਪਹਿਲਾਂ ਤੋਂ) ਸੰਗਮ…
- 76 tasmādaikyena tattvasya sarvaṃ tadapi yujyate | vyatiriktena śabdena … ਇਸ ਲਈ (ਇੱਕ) ਤੱਤ ਦੀ ਏਕਤਾ ਦੁਆਰਾ ਇਹ ਸਭ ਵੀ ਘਟ ਜਾਂਦਾ ਹੈ — (ਭਾਵੇਂ ਕਿਰਿਆ) ਅਲੱਗ (ਮੰਨੇ ਗਏ) ਸ਼ਬਦ…
- 77 kathaṃ na devadattasya yajñadattavadākhyayā | atra saṃketitatvāccet saṃketenātra … (ਨਹੀਂ ਤਾਂ) 'ਦੇਵਦੱਤ' (ਨਾਮ) ਕਿਸੇ ਵੀ ਉੱਤੇ ਕਿਉਂ ਨਾ (ਲਾਗੂ ਹੋਵੇ), ਜਿਵੇਂ 'ਯਗਯਦੱਤ' ਨਾਲ?
- 78 saṃyogaścenna dūreṣu mūrtāmūrteṣu yujyate | śabdasyoccāritadhvaṃsānnaṣṭānaṣṭadvaye naca ਅਤੇ ਜੇ (ਸ਼ਬਦ ਤੇ ਅਰਥ ਦਾ ਅਸਲ) ਸੰਯੋਗ (ਮੰਨੋ), ਤਾਂ ਉਹ ਦੂਰ-ਦੂਰ ਪਈਆਂ, ਕੁਝ ਮੂਰਤ ਤੇ ਕੁਝ ਅਮੂਰਤ…
- 79 vācyavācakarūpaścetsa eṣa niyamaḥ kutaḥ | yattasya vācakatvaṃ hi … ਜੇ (ਕਹੋ ਕਿ) ਵਾਚਯ-ਵਾਚਕ ਰੂਪ (ਨਿਯਤ) ਹੈ — ਤਾਂ ਇਹ ਨਿਯਮ ਕਿੱਥੋਂ (ਆਉਂਦਾ ਹੈ), ਕਿ ਇਸ ਦਾ ਤਾਂ ਵਾਚਕਤ੍ਵ…
- 80 vācyavācakarūpatve vācyavācakatānvayaḥ | itaścāsti jagatyaikyaṃ pratyakṣāgrahaṇādapi ਕੇਵਲ ਜੇ (ਪਹਿਲਾਂ ਤੋਂ ਜੁੜੇ) ਵਾਚਯ ਤੇ ਵਾਚਕ ਰੂਪ ਹੋਣ, ਤਦ ਹੀ ਵਾਚਯ-ਵਾਚਕਤਾ ਦਾ ਸੰਬੰਧ ਟਿਕਦਾ ਹੈ;
- 81 svalakṣaṇena yogitvādvyavahārasya sarvataḥ | loke cānupapatteśca pramā ca … (ਇਹ ਇਸ ਲਈ ਕਿ) ਵਿਵਹਾਰ ਹਰ ਥਾਂ ਸ੍ਵਲਕਸ਼ਣ (ਵਿਸ਼ੇਸ਼) ਨਾਲ ਜੁੜਿਆ ਹੈ, ਅਤੇ ਕਿਉਂਕਿ (ਨਹੀਂ ਤਾਂ) ਉਹ ਲੋਕ…
- 82 bālamūkādivijñānasadṛśī kidṛśī kriyā | savikalpasya yogitvādyathāvastu grahaḥ katham (ਬੌਧ ਮਤ ਅਨੁਸਾਰ ਨਿਰਵਿਕਲਪ ਪ੍ਰਤੱਖ) ਬੱਚੇ ਜਾਂ ਗੁੰਗੇ ਦੇ ਗਿਆਨ ਵਰਗਾ ਹੈ — (ਉਹ) ਕਿਹੋ ਜਿਹੀ (ਪ੍ਰਭਾਵੀ)…
- 83 tena jñeyamekameva vastu bhinne grahaḥ kutaḥ | tathānumānaṃ … ਇਸ ਲਈ ਜਾਣਨਯੋਗ ਵਸਤੂ ਇੱਕ ਹੀ ਸਮਝਣੀ ਚਾਹੀਦੀ;
- 84 apūrvayorgṛhīte'pi tatkālaṃ gatayordvayoḥ | agṛhīte na gṛhītaḥ sambandho'gniḥ … ਉਹ ਦੋਵੇਂ (ਖਣਿਕ ਧੂੰਆਂ ਤੇ ਅਗਨੀ), ਜੋ ਪਹਿਲਾਂ ਕਦੇ (ਇਕੱਠੇ) ਗ੍ਰਹਿਣ ਨਹੀਂ ਕੀਤੇ ਗਏ, ਭਾਵੇਂ ਹਰ ਇੱਕ…
- 85 sāmānyamaviśeṣaṃ cedaviśeṣātkutaḥ pramā | viśeṣasyāpyapūrvatve kathaṃ cāsti samanvayaḥ ਜੇ (ਮੰਨੋ ਕਿ) ਸਾਮਾਨਯ ਵਿਸ਼ੇਸ਼-ਰਹਿਤ ਹੈ — ਤਾਂ ਵਿਸ਼ੇਸ਼-ਰਹਿਤ ਤੋਂ ਪ੍ਰਮਾ (ਯਥਾਰਥ ਗਿਆਨ) ਕਿੱਥੋਂ…
- 86 sādṛśyādatha cennāsti yāthātmyena samāgamaḥ | naca vātrānumānatvaṃ dhūmataḥ … ਜਾਂ ਜੇ (ਅਨੁਮਾਨ ਨੂੰ) ਸਾਦ੍ਰਿਸ਼ਯ (ਸਮਾਨਤਾ) ਉੱਤੇ (ਟਿਕਾਓ) — (ਤਾਂ) ਵਸਤੂ ਨਾਲ ਉਸ ਦੇ ਅਸਲ ਸਰੂਪ ਵਿੱਚ…
- 87 tatsambandhādathocyeta sambandhe dviṣṭhatā naca | dviniṣṭhatvādekataragrahaṇānnāpi tadgrahaḥ ਜਾਂ ਜੇ ਕਿਹਾ ਜਾਵੇ (ਕਿ ਅਨੁਮਾਨ) ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਸੰਬੰਧ ਤੋਂ (ਚੱਲਦਾ) ਹੈ — (ਪਰ) ਸੰਬੰਧ, ਜੋ ਦੋਹਾਂ (ਪਦਾਂ)…
- 88 dhūmadṛṣṭyātha kalpyeta vahnistadyogitāpi ca | itaretaradoṣo'tra durnivāraḥ prasajyate ਜਾਂ ਜੇ ਧੂੰਏਂ ਦੇ ਦਰਸ਼ਨ ਤੋਂ ਅਗਨੀ ਤੇ (ਧੂੰਏਂ ਨਾਲ) ਉਸ ਦਾ ਸੰਬੰਧ (ਦੋਵੇਂ ਇਕੱਠੇ) ਕਲਪੇ ਜਾਣ — ਤਾਂ…
- 89 yāvanna vahnikalanā na yogakalanā bhavet | yāvadvā yogakalanā … ਕਿਉਂਕਿ ਜਦੋਂ ਤਕ ਅਗਨੀ ਦਾ ਗ੍ਰਹਿਣ ਨਹੀਂ, ਸੰਬੰਧ ਦਾ ਗ੍ਰਹਿਣ ਨਹੀਂ ਹੋ ਸਕਦਾ;
- 90 āptavākyādathāstīha tatsatyatve'dṛḍhā matiḥ | na rājate hyayovaktā satyabhāṣī … ਜਾਂ (ਜੇ ਕਹੋ ਕਿ) ਇੱਥੇ ਪ੍ਰਮਾ ਆਪਤ (ਭਰੋਸੇਯੋਗ) ਪੁਰਖ ਦੇ ਵਾਕ ਤੋਂ ਹੁੰਦੀ ਹੈ — (ਫਿਰ ਵੀ) ਉਸ ਦੀ ਸੱਚਾਈ…
- 91 so'pyanyathā pradarśyetākṣayato rāgadveṣayoḥ | pitrāderapyasatyatvaṃ tatrānyatra na niścayaḥ ਉਹ ਵੀ ਰਾਗ ਤੇ ਦ੍ਵੇਸ਼ ਦੇ ਨਾ ਮਿਟਣ ਕਾਰਨ ਗੱਲ ਨੂੰ ਹੋਰ ਤਰ੍ਹਾਂ ਦਿਖਾ ਸਕਦਾ ਹੈ;
- 92 tasmānna bhede bhāvānāṃ tadgrahādyapi yujyate | kṣaṇabhaṃgaparāmarśādapyetadupapadyate ਇਸ ਲਈ, ਜੇ ਭਾਵਾਂ (ਵਸਤੂਆਂ) ਵਿੱਚ (ਅਸਲ) ਭੇਦ ਹੁੰਦਾ, ਤਾਂ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦਾ ਗ੍ਰਹਿਣ ਆਦਿ ਵੀ ਨਾ ਟਿਕਦਾ;
- 93 śaktāśaktavikalpairhi dīpajvālādyudāhṛtaiḥ | sthiratā nopapannā te pratyakṣeṇāpica sthitā ਦੀਵੇ ਦੀ ਲਾਟ ਆਦਿ ਨਾਲ ਦਰਸਾਏ (ਵਸਤੂ ਦੇ) ਸ਼ਕਤ-ਅਸ਼ਕਤ ਵਿਕਲਪਾਂ ਦੁਆਰਾ ਤੇਰੇ (ਮਤ ਨਾਲ) ਸਥਿਰਤਾ…
- 94 sthiratvaṃ kṣaṇikatvaṃ ca pramāṇāṃ cintayā sthitam | apyasaṃvādarūpaṃ … (ਜੇ ਕਹੋ ਕਿ) ਸਥਿਰਤਾ ਤੇ ਖਣਿਕਤਾ ਦੋਵੇਂ ਪ੍ਰਮਾਣਾਂ ਦੇ ਵਿਚਾਰ ਨਾਲ ਸਿੱਧ ਹਨ — (ਪਰ ਇਹ) ਪਰਸਪਰ ਅ-ਸੰਵਾਦੀ…
- 95 yāvanna sarvabhāvānāmekatvena vyavasthitiḥ | pareṇa kṣaṇabhaṃgasya parāmarśāgamaḥ kutaḥ ਜਦੋਂ ਤਕ ਸਾਰੇ ਭਾਵਾਂ ਦੀ ਏਕਤ੍ਵ ਦੁਆਰਾ ਵਯਵਸਥਾ ਨਹੀਂ, ਤਦ ਤਕ ਵਿਰੋਧੀ ਖਣ-ਭੰਗ ਦੇ ਵਿਚਾਰ ਤਕ ਕਿਵੇਂ…
- 96 tato'pyetacchivātmatvaṃ bhāvānāmupapadyate | tathārthāvagatirvākyātpadādvā nopapadyate ਉਸ ਤੋਂ ਵੀ ਭਾਵਾਂ ਦਾ ਇਹ ਸ਼ਿਵ-ਸਰੂਪ ਸਿੱਧ ਹੁੰਦਾ ਹੈ;
- 97 kṣaṇikatvena śabdānāmanabhivyaktito'pivā | sphoṭābhivyaṃgyapakṣe tu tatrāpi kramatā katham ਭਾਵੇਂ ਕਿਉਂਕਿ ਵਰਣ ਖਣਿਕ ਹਨ, ਜਾਂ ਕਿਉਂਕਿ (ਵਰਣ ਇਕੱਠੇ) ਅਭਿਵਿਅਕਤ ਨਹੀਂ ਹੁੰਦੇ — ਅਤੇ ਜਿਸ ਪੱਖ ਵਿੱਚ…
- 98 nirbhāgatvātsphoṭatattve sphoṭatattvātmakātkatham | ābhāsarūpavastūnāṃ śābdikānno bhavedgrahaḥ ਕਿਉਂਕਿ ਸਫੋਟ ਨਿਰ-ਭਾਗ (ਅੰਸ਼-ਰਹਿਤ) ਹੈ, ਉਸ ਇੱਕ ਸਫੋਟ-ਸਰੂਪ ਤੱਤ ਤੋਂ (ਅਨੇਕ ਅਰਥ) ਕਿਵੇਂ (ਨਿਕਲੇ)?
- 99 tasmādevaṃvidhe'rthe'pi yuktatā syādihaikyataḥ | tathātmecchāvaśānnākṣagrāme ceṣṭopapadyate ਇਸ ਲਈ ਇਹੋ ਜਿਹੇ ਵਿਸ਼ੇ ਵਿੱਚ ਵੀ ਇੱਥੇ ਸੰਗਤੀ ਕੇਵਲ ਏਕਤਾ ਦੁਆਰਾ ਹੀ ਬਣੇ;
- 100 mūrtacodakavaikalyānmanaścetpreryatāsya no | ekatve punarīdṛk syātsarvatraiva hi yuktatā ਜੇ (ਇਹ ਇਤਰਾਜ਼ ਕਰੋ ਕਿ) ਮੂਰਤ ਪ੍ਰੇਰਕ ਦੇ ਅਭਾਵ ਕਾਰਨ ਮਨ ਦਾ ਪ੍ਰੇਰਣ (ਨਾ ਹੋ ਸਕੇ) — (ਅਸੀਂ ਕਹਿੰਦੇ…
- 101 nacāpi bhede bhāvānāṃ grahaṇaṃ jñānameva vā | saṃyogenopapadyeta … ਨਾ ਹੀ, ਜੇ ਭਾਵਾਂ ਵਿੱਚ (ਅਸਲ) ਭੇਦ ਹੁੰਦਾ, ਉਨ੍ਹਾਂ ਦਾ ਗ੍ਰਹਿਣ — ਜਾਂ ਗਿਆਨ ਆਪ — (ਨਿਰੇ ਇੰਦਰੀ) ਸੰਯੋਗ…
- 102 naivamakṣārthasaṃyogamātrāt kiṃ boddhurudyamaḥ | saṃyoge'nyasya sañjāte kathamanyasya boddhṛtā ਇਉਂ ਨਹੀਂ: ਇੰਦਰੀ ਤੇ ਵਿਸ਼ੇ ਦੇ ਨਿਰੇ ਸੰਯੋਗ ਤੋਂ (ਇੱਕ ਅਲੱਗ) ਗਿਆਤਾ ਨੂੰ ਕੀ ਉੱਦਮ (ਮੰਨਿਆ ਜਾਵੇ)?
- 103 manaso'bhinnakālatvāt smṛtijñānamathocyate | prārabdhaścāsamāptaśca vartamānaḥ kriyāmanu (ਜੇ ਕਹੋ ਕਿ) ਸਮ੍ਰਿਤੀ-ਗਿਆਨ ਇਸ ਲਈ ਕਿਹਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ ਕਿ ਮਨ (ਭੂਤਕਾਲ ਤੋਂ) ਕਾਲ ਵਿੱਚ (ਸੱਚਮੁੱਚ) ਭਿੰਨ…
- 104 prakriyāmātramevaitadyataḥ pūrvāparātmatā | kriyāyāḥ kārakāṇāṃ hi kramo'styeva svakarmaṇi ਇਹ (ਕ੍ਰਮ) ਕੇਵਲ ਇੱਕ ਪ੍ਰਕਿਰਿਆ-ਮਾਤਰ ਹੈ, ਕਿਉਂਕਿ ਪਹਿਲਾਂ-ਪਿੱਛੋਂ ਦਾ ਸੁਭਾਅ ਕਿਰਿਆ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਹੈ;
- 105 yatra pūrvāparau śabdau kālaikyaṃ tatra yujyate | manasā … ਜਿੱਥੇ (ਇੱਕ ਸ਼ਬਦ ਦੇ) ਪਹਿਲੇ ਤੇ ਪਿੱਛਲੇ ਵਰਣ (ਹੁੰਦੇ ਹਨ), ਉੱਥੇ ਕਾਲ ਦੀ ਏਕਤਾ ਬਣਦੀ ਹੈ;
- 106 śāśakyā mūrtarūpatvādrūpaṃ cenna kathaṃ guṇaḥ | guṇino nīyate'nyatra … ਜੇ (ਕਹੋ ਕਿ) ਰੂਪ (ਵਰਣ) ਮੂਰਤ ਸੁਭਾਅ ਵਾਲਾ ਹੋਣ ਕਾਰਨ ਗ੍ਰਹਿਣ ਹੋ ਸਕਦਾ ਹੈ — (ਤਾਂ) ਗੁਣ ਆਪਣੇ ਆਸ਼੍ਰਯ…
- 107 atha jñānaṃ na manasastajjñānamupapadyate | karaṇatvājjaḍatvācca tasya cedātmanātra … ਹੁਣ ਜੇ ਗਿਆਨ ਮਨ ਦਾ ਨਹੀਂ, ਤਾਂ ਉਹ ਗਿਆਨ (ਫਿਰ ਵੀ) ਸਮਝਾਉਣਾ ਪਵੇਗਾ;
- 108 karaṇe jñānasambandhādbāhyārthe kiṃ na kalpyate | buddherguṇatvaṃ manasi … ਜੇ (ਗਿਆਨ) ਗਿਆਨ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧ ਕਾਰਨ ਕਰਣ (ਸਾਧਨ) ਵਿੱਚ (ਟਿਕਦਾ ਹੈ), ਤਾਂ ਉਹ ਬਾਹਰੀ ਅਰਥ ਵਿੱਚ ਕਿਉਂ ਨਾ…
- 109 evaṃvidho ghaṭo'trāste ityātmā pratibodhyate | tadevaṃ pūrvadṛṣṭasya varṇanāsadṛśaṃ … (ਜੇ ਕਹੋ ਕਿ) ਆਤਮਾ ਨੂੰ 'ਇੱਥੇ ਇਹੋ ਜਿਹਾ ਘੜਾ ਹੈ' ਇਉਂ ਬੋਧ ਕਰਾਇਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ — ਤਾਂ ਇਉਂ ਹੋਣ ਨਾਲ ਇਹ…
- 110 varṇanena ca caitanyametāvanmanaso yadi | svātmaśaktisamāveśādamūrtāveśatā katham ਅਤੇ ਜੇ ਮਨ ਦੀ ਚੇਤਨਤਾ (ਕੇਵਲ) ਇਤਨੀ ਹੀ ਹੈ, ਅਰਥਾਤ (ਨਿਰਾ) ਵਰਣਨ — ਤਾਂ (ਇਹ ਵੀ) ਆਪਣੀ (ਚੇਤਨ) ਸ਼ਕਤੀ…
- 111 tena vā sampratīte'rthe kriyate kiṃ tadātmanā | tatsvarūpātmasaṃyogaḥ … ਜਾਂ, ਉਸ (ਮਨ) ਦੁਆਰਾ ਜਦੋਂ ਅਰਥ ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ ਜਾਣਿਆ ਜਾ ਚੁੱਕਾ, ਤਾਂ ਉਸ ਆਤਮਾ ਦੁਆਰਾ (ਅੱਗੇ) ਕੀ ਕੀਤਾ…
- 112 manasāveditārthasya taddeśitvamathocyate | varṇite yogitā kasya yadi vā … (ਜੇ) ਫਿਰ ਕਿਹਾ ਜਾਵੇ ਕਿ ਮਨ ਦੁਆਰਾ ਜਾਣਿਆ ਅਰਥ ਉਸ (ਮਾਨਸਿਕ) ਸਥਾਨ ਵਿੱਚ (ਲਿਆਂਦਾ ਜਾਂਦਾ) ਹੈ — ਜਦੋਂ…
- 113 saṃskaroti tadātmānamamūrte saṃskṛtiḥ katham | tadrūpamātmanyetadyenāśleṣo yadi cocyate (ਜੇ ਕਹੋ ਕਿ ਅਰਥ) ਉਸ ਆਤਮਾ ਨੂੰ ਸੰਸਕ੍ਰਿਤ (ਪ੍ਰਭਾਵਿਤ) ਕਰਦਾ ਹੈ — (ਪਰ) ਅਮੂਰਤ ਵਿੱਚ ਸੰਸਕ੍ਰਿਤੀ ਕਿਵੇਂ…
- 114 caitanyenāpyamūrtena miśratānyasya kīdṛśī | kiṃ svayaṃ tatprameyatvamasya cedatirekataḥ ਅਮੂਰਤ ਚੇਤਨਾ ਨਾਲ ਵੀ ਕਿਸੇ ਹੋਰ (ਅਰਥ) ਦਾ ਮਿਲਾਪ ਕਿਹੋ ਜਿਹਾ ਹੋਵੇ?
- 115 manasā kiṃ kimakṣeṇa tena cettatparamparā | evaṃ tadandhapāramparyatvarūpamidaṃ … ਮਨ ਦੀ ਕੀ ਲੋੜ, ਇੰਦਰੀ ਦੀ ਕੀ ਲੋੜ?
- 116 kimātmapreraṇenātra jñāte'jñāte'thavā bahiḥ | jñāte tu jñānarūpatvāt preraṇaṃ … ਇੱਥੇ ਆਤਮਾ ਦੇ ਪ੍ਰੇਰਣ ਦੀ ਕੀ (ਲੋੜ) — ਜਾਣੇ ਹੋਏ, ਅਣ-ਜਾਣੇ, ਜਾਂ ਬਾਹਰੀ (ਅਰਥ) ਵੱਲ?
- 117 ajñāte'mutra yāhīti preryate kena mānasam | preryapreraṇatatkartṛdvayaikyādupapadyate (ਅਤੇ) ਅਣ-ਜਾਣੇ (ਅਰਥ) ਵੱਲ, ਕੀ ਮਨ ਨੂੰ 'ਉੱਥੇ ਜਾਹ' (ਅਜਿਹੇ ਆਦੇਸ਼ ਨਾਲ) ਪ੍ਰੇਰਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ?
- 118 tasmājjñeyaṃ samagraikyavastu śaivaṃ vyavasthitam | tathā smaraṇayogācca smaryate … ਇਸ ਲਈ ਇਹ ਜਾਣਨਾ ਚਾਹੀਦਾ ਕਿ ਸਮੁੱਚੀ ਏਕਤਾ ਵਾਲੀ ਵਸਤੂ ਸ਼ਿਵ-ਸੰਬੰਧੀ ਵਜੋਂ ਸਥਿਤ ਹੈ;
- 119 yādṛgdṛṣṭaṃ dṛṣṭatā syādathavā jñānameva tat | dṛṣṭasmaraṇayoraikye sthite … (ਸਮ੍ਰਿਤੀ ਵਿੱਚ) ਉਹ (ਉਹੀ) ਦ੍ਰਿਸ਼ਟਤਾ ਹੋਵੇਗੀ, ਵਸਤੂ ਜਿਹੋ ਜਿਹੀ (ਪਹਿਲਾਂ) ਦੇਖੀ ਗਈ — ਜਾਂ ਫਿਰ ਉਹ…
- 120 tathā sā pratyabhijñānātsa evāyamiti sthitiḥ | yujyate kathamatraiva … ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਪ੍ਰਤਿਅਭਿਗਿਆ (ਪਛਾਣ) ਤੋਂ ਉਹ 'ਇਹ ਉਹੀ ਹੈ' ਅਜਿਹਾ ਨਿਸ਼ਚਿਤ ਗਿਆਨ (ਆਉਂਦਾ ਹੈ) — (ਅਤੇ…
- 121 dvayoraikyamanaikyaṃ vā tadaikyaṃ bhinnayoḥ katham | anaikye na … ਕੀ ਦੋਹਾਂ (ਗਿਆਨਾਂ) ਦੀ ਏਕਤਾ ਹੈ ਜਾਂ ਅਨ-ਏਕਤਾ?
- 122 tasmādaikyamiha spaṣṭaṃ saṃsāre samavasthitam | eṣaiva vārtā saṃyoge … ਇਸ ਲਈ ਏਕਤਾ ਇੱਥੇ ਸੰਸਾਰ ਵਿੱਚ ਪ੍ਰਤੱਖ ਤੌਰ ਤੇ ਸਥਿਤ ਹੈ;
- 123 paraspareṇa cāpyatra teṣāṃ rūpeṇa vānyathā | tasmāt samastabhāvānāmaikyenaivāsti … ਅਤੇ ਇੱਥੇ ਵੀ (ਭਾਵੇਂ ਵਸਤੂਆਂ) ਪਰਸਪਰ ਆਪਣੇ ਰੂਪ ਦੁਆਰਾ (ਜੁੜਨ), ਜਾਂ ਹੋਰ ਤਰ੍ਹਾਂ — ਇਸ ਲਈ ਸਾਰੇ ਭਾਵਾਂ…
- 124 śivikodvāhakānāṃ ca nyāya eṣo'nuvartatām | paracittaparijñānāttasmājjñeyaikyatā tataḥ ਅਤੇ ਪਾਲਕੀ ਚੁੱਕਣ ਵਾਲਿਆਂ (ਜੋ ਇੱਕ ਭਾਰ ਨੂੰ ਸਾਂਝੇ ਯਤਨ ਨਾਲ ਉਠਾਉਂਦੇ ਹਨ) ਦਾ ਇਹ ਨਯਾਯ (ਦ੍ਰਿਸ਼ਟਾਂਤ)…