शिवदृष्टि
Śivadṛṣṭi
- 1 atha śakteḥ parāvasthā yairbhaktyā parigīyate | yuktyā prakāśito … ఇక ఏ శక్తి యొక్క పరావస్థను కొందరు భక్తితో కీర్తింతురో—(నిజముగా) యుక్తిచేత ప్రకాశితుడైన…
- 2 na śivaḥ śaktirahito na śaktirvyatirekiṇī శివుడు శక్తిరహితుడు కాడు, శక్తియు (శివునికంటె) వ్యతిరిక్త (వేరైనది) కాదు.
- 3 śivaḥ śaktastathā bhāvānicchayā kartumīhate | śaktiśaktimatorbhedaḥ śaive jātu … శివుడు శక్తుడై (సమర్థుడై) ఇట్లు ఇచ్ఛచేత భావములను సృజింపగోరును;
- 4 sāmarthyaṃ yadi kalpyeta tannāmānantyameva vā (శివుని) సామర్థ్యము (అతనికంటె వేరుగా) కల్పింపబడినచో, నిజముగా ఆనంత్యము (అనంతప్రసంగము)…
- 5 śaktimāneva śaktiḥ syācchivavatkaraṇārthataḥ శక్తిమంతుడే శక్తి అగును—శివునివలెనే—కరణార్థము (కార్యప్రయోజనము)వలన.
- 6 muñcato'pi nijāṃ śaktiṃ svātantrye jñānamāpatet తన నిజశక్తిని విడుచుచున్నను, స్వాతంత్ర్యమునందు (దాని) జ్ఞానము ఆపతించును…
- 7 mantrastambhanatāyāṃ hi nāsau vahnistadocyate (ఆక్షేపము:) మంత్రముచేత దహించు శక్తి స్తంభించినపుడు అది "అగ్ని కాదు" అని చెప్పబడును…
- 8 yadyauṣṇyāvyatirekatve dṛṣṭānto dāhakāśrayāt (సమాధానము:) ఔష్ణ్యము (అగ్నినుండి) అవ్యతిరిక్తమగుటవలన (దహించు ఆశ్రయమునుబట్టి అగ్ని…
- 9 2śaivaiḥ sadbhirvāca eva paśyantyādikrame sthitāḥ | kalpitāstairaśaivatvamātmanaḥ pratipāditam కొందరు సత్శైవులచే పశ్యంత్యాది క్రమమునందు స్థితమైన వాక్కు (స్థాయులు) మాత్రమే…
- 10 śaive vāca indriyatvamatha nādādinoditā | tadabhyāse phalāvāptiḥ sūkṣmamantrasvarūpatā శైవ (శాస్త్రమున) వాక్కునకు ఇంద్రియత్వము (చెప్పబడినది);
- 11 kathitā kālapādādau nādākhyaṃ yatparaṃ tviti | parāparādibhedaśca tatraiva … కాలపాదాదులందు "నాదాఖ్యమైన ఆ పరమ" అని చెప్పబడినది;
- 12 naitanna vācaḥ kathitaṃ patiśabdasya varṇitam ఇది (అట్లు) కాదు: అది వాక్కును గూర్చి చెప్పబడలేదు, పతిశబ్దమును (ప్రభువు అను పదమును)…
- 13 tathā cāha kheṭapālaḥ śabdarāśerviśeṣatām అట్లే ఖేటపాలుడు శబ్దరాశి యొక్క విశేషతను (శివునితో ఏకతను, కేవల వాక్కును కాదు) చెప్పును.
- 14 svāyambhuvasya ṭīkāyāṃ bāḍhamityādinā guruḥ | tathā mataṅgaṭīkāyāṃ vyākhyāniguruṇoditam స్వాయంభువ టీకయందు "బాఢమ్ (నిశ్చయముగా)" మొదలగు మాటలచేత గురువు (చెప్పును);
- 15 tatra vā tadupāyatvātparatvenopacāritā లేక అచట (వాక్కు "పర" అని పిలువబడినచో, అది) తదుపాయత్వము (ఆ పరమమునకు సాధనమగుట)వలన "పర"గా…
- 16 tadupāyātparatvaṃ ceddīpāderapyupāyatā తదుపాయత్వమునుండి పరత్వము (వచ్చునేని), దీపాదులకును ఉపాయత ఉన్నదే (కావున అవియు "పర" కావలెను).
- 17 tasmātsamagrākāreṣu sarvāsu pratipattiṣu | vijñeyaṃ śivarūpatvaṃ svaśaktyāveśanātmakam కావున సమగ్రాకారములందు, సమస్త ప్రతిపత్తులందు (జ్ఞానములందు) శివరూపత్వము—తన స్వశక్తి…
- 18 piṇḍe vā kaṭikāyāṃ vā kiṃ suvarṇatvamiṣyate పిండమునందు గాని, కటికయందు (కడ్డీయందు) గాని సువర్ణత్వము (సమానముగా) ఇష్టము కాదా?
- 19 na bhūṣaṇe kuḍalādau yathā tatra svaśaktitaḥ | rūpakatvaṃ … ఆభరణమైన కుండలాదులందు మాత్రమే కాదు;
- 20 tathecchayā samāviṣṭastathā śaktitrayeṇa ca | tathā tathā sthito … ఇట్లు ఇచ్ఛచేత, అట్లే శక్తిత్రయముచేత సమావిష్టుడై, (శివుడు) భావములుగా అట్లట్లు స్థితుడగును;
- 21 ityukte'tra samākṣepaḥ pakṣasyāsya vidhīyate | ādau tāvadvikāritvaṃ śivatattvasya … ఇట్లు చెప్పగా, ఈ పక్షముపై ఇచట సమాక్షేపము (ఆక్షేపము) చేయబడుచున్నది: మొదట, శివతత్త్వమునకు…
- 22 nānāvikārarūpeṇa jaḍataivamavasthitā | tathā sāvayavatvaṃ ca parādhīnatvameva ca (ఆక్షేపము:) ఇట్లు నానావికారరూపమున (శివునికి) జడతయే ఏర్పడును;
- 23 nyūnatvādi vināśitvaṃ tathollaṅghananiṣkṛtiḥ —న్యూనత్వాది, వినాశిత్వము (నశించుట), అట్లే ఉల్లంఘనము-నిష్కృతి (అతిక్రమణము,…
- 24 yatropari na hastādi neyamīśvarasaṃnidhau | tatra pādavihārādeḥ sphuṭameva … (ఆక్షేపము:) ఈశ్వరసన్నిధిని పైకి హస్తాదిని (ఎత్తరాదు);
- 25 evaṃ sati samagrasya vyavahārasya bhaṅgitā | tathaivaṃ saṃpravṛttau … (ఆక్షేపము:) ఇట్లయితే సమస్త వ్యవహారమునకు భంగము;
- 26 nānāvādaiḥ svasiddhāntaiḥ sākamatra virodhitā | sarvabhāvaśivatvena nāstitā bandhamokṣayoḥ (ఆక్షేపము:) ఇచట (మీ మతమునకు) నానావాదములతో, స్వసిద్ధాంతములతో విరోధిత;
- 27 tadabhāvāddevaguruśāstrocchedo bhavettarām | nirarthakatvaṃ śāstrasya karaṇe tannirūpaṇe (ఆక్షేపము:) వాటి (బంధమోక్షముల) అభావమువలన దేవ-గురు-శాస్త్రోచ్ఛేదము మరింతగా వచ్చును;
- 28 sarveṣāmeva muktatve sthite kasyopadeśyatā | dharmādharmau nasaṃ baddhau … (ఆక్షేపము:) అందరును ముక్తులే అని స్థితమైతే ఎవరికి ఉపదేశ్యత (బోధ్యత)?
- 29 tataśca śivadharmādervedāderakṛtārthatā | nimittasamavāyayādikāraṇeṣu samānatā (ఆక్షేపము:) దానివలన శివధర్మాది, వేదాదులకు అకృతార్థత (వ్యర్థత);
- 30 pṛthivyādikalpanayā kalpanāvān śivo bhavet | śivatattve sānubhave paśyantītulyatā … (ఆక్షేపము:) పృథివ్యాది కల్పనచేత శివుడు కల్పనావంతుడగును;
- 31 icchāvatkāryaniṣpattyā punaricchāntarodgame | śivasya heturvaktavyo yadarthaṃ sā navodgatā (ఆక్షేపము:) ఇచ్ఛావంతుడగుటవలన ఒక కార్యము నిష్పన్నమై మరల ఇచ్ఛాంతరోద్గమమునందు—ఆ నూతన (ఇచ్ఛ)…
- 32 viśvasyāsatyarūpatvaṃ yairvākyairvarṇitaṃ kvacit | śivoktaistairvirodhaḥ syātsarvasatyatvavādinaḥ (ఆక్షేపము:) విశ్వమునకు అసత్యరూపత్వము ఎచటనో శివుడే చెప్పిన వాక్యములచేత వర్ణింపబడినది;
- 33 tadātmano hi sthūlasya sūkṣmasyātha vikāritā (ఆక్షేపము:) స్థూలమైనను సూక్ష్మమైనను ఆ (విశ్వము) తదాత్మ (తన స్వరూపము)గా గలవానికి వికారిత…
- 34 kṣīramāyāprakṛtivadyāvataścaiva yāvatī | śivasya tādṛgātmamutpadyetātra yogivat (మా పక్షము:) క్షీర-మాయా-ప్రకృతివలె (పరిణమించుచు)—ఎంతవరకు, ఎంత పరిమాణమో—అంత తాదృశమైన…
- 35 icchayā sarvabhāvatvamanekātmatvameva ca | nātra svātmavikāreṇa janayedbhāvamaṇḍalam ఇచ్ఛచేత సర్వభావత్వమును, అనేకాత్మత్వమును (అనేక స్వరూపతను) (ధరించును);
- 36 yathā na yogino'stīha nānāsainyaśarīrakaiḥ ఎట్లు యోగికి ఇచట నానాసైన్యశరీరములచేత తన (నిజమైన) విభాగము లేదో—
- 37 vibhāgastadvadīśasya madhyotkṛṣṭanikṛṣṭakaiḥ | bhāvairnāsti vibhedatvamathavāmbudhivīcivat —అట్లే ఈశ్వరునికి మధ్యమ-ఉత్కృష్ట-నికృష్ట భావములచేత నిజమైన విభేదత్వము లేదు;
- 38 tatra vicitvamāpannaṃ na jalaṃ jalamucyate | na ca … అచట వీచిత్వమును (అలల స్థితిని) పొందిన జలము "జలము"గా (అట్లు) చెప్పబడదు;
- 39 niścalatve'pi hi jalaṃ vīcitve jalameva tat | vīcibhistadviśiṣṭaṃ … నిశ్చలత్వమునందును జలమే, వీచిత్వమునందును అది జలమే;
- 40 ata eva parecchāto na jaḍatvamavasthitam | pṛthivyāditattvagaṇe jaḍatvaṃ … ఈ కారణముచేతనే పరేచ్ఛచేత (శివేచ్ఛచేత) జడత్వము స్థితము కాదు;
- 41 na tathā jaḍatā kvāpi tathāgre suvicāritaiḥ | varṇayiṣyāma … —నిజముగా జడత ఎక్కడను లేదు;
- 42 svecchāto bhāvarūpatve parādhīnā kutaḥ sthitiḥ (శివుడు) తన స్వేచ్ఛచేత భావరూపత్వమును (వస్తురూపమును) ధరించునపుడు, పరాధీనమైన (పరతంత్ర)…
- 43 kṣīravadyadi vocyeta parādhīnaṃ jaḍaṃ bhavet | etayaiva diśā … "క్షీరమువలె (శివుడు) పరాధీనుడు, జడుడు అగును" అని అన్నచో—ఈ మార్గముచేతనే శుద్ధ-న్యూనాది…
- 44 abhagne svasya rūpatve śuddhanyūnādikaṃ kutaḥ | patadgrahādike hemni … తన రూపత్వము అభగ్నమైనపుడు (చెక్కు చెదరనపుడు) శుద్ధ-న్యూనాదికము ఎక్కడనుండి?
- 45 sthitameva na hemno'sya kācidasti vibheditā | caṇḍālasadmago vahnirna … ఈ హేమమునకు హేమత్వము స్థితమే;
- 46 tathaiva syādathocyeta vahneḥ saṃskāracodanā | śāstreṣu varṇitā kasmātkāryārthaṃ … అట్లే (అన్నిటి విషయమున) అగును.
- 47 na svarūpavibhāgo'tra tathā tasya vyavasthiteḥ | saṃjñākaraṇamātraṃ tadvyavahārāya … ఇచట స్వరూపవిభాగము లేదు, ఏలయన దాని (శివుని) స్థితి అట్లే నిలిచి ఉండును;
- 48 vyavahāro'pyavidyā no tathātveneśvarasthitiḥ | tenaiva vā tathā kḷptastathā … మాకు వ్యవహారము కూడ అవిద్య కాదు;
- 49 hemapiṇḍe hemataiva syāccenna mukuṭādike హేమపిండమునందే హేమత్వము, కిరీటాదులందు కాదు అన్నచో—(అది అసంగతము, ఏలయన అంతటను అదే ఒక్క…
- 50 satkṛtau tadvinirṇeyaṃ yā collaṅghanacodanā (అట్లే) సత్కృతియందు (దేవతా పూజయందు) ఆ (సూత్రము) నిర్ణయింపదగును;
- 51 evaṃ pravartane tasya na nimittasamudgamaḥ ఇట్లు అతని (సృష్టి) ప్రవర్తనమునందు (బాహ్య) నిమిత్తసముద్గమము (నిమిత్తకారణపు ఉద్భవము) లేదు.
- 52 yadi svarūpavibhraṃśācchāktarūpādikalpanā | tadvaktavyaṃ nimittatvaṃ kimarthaṃ rūpamūjjhati శాక్తరూపాది కల్పన స్వరూపవిభ్రంశమునుండి (స్వభావపు పతనమునుండి) కలిగినదైతే, నిమిత్తత్వము…
- 53 śaktitrayasvarūpatvaṃ sarvaṃ yatrāstyavasthitam (కాని మా మతము:) ఎక్కడ సర్వము శక్తిత్రయస్వరూపత్వముగా స్థితమై ఉన్నదో (అక్కడ అట్టి పతనము…
- 54 nimittaṃ kalpyate tatra nimittaṃ tatra kalpyatām | atathātve … ఎక్కడ నిమిత్తము కల్పింపదగునో అక్కడ నిమిత్తము కల్పింపబడుగాక—అనగా ఎక్కడ అతథాత్వము…
- 55 purā śāntasvarūpatvaṃ paścāttādṛgavasthitiḥ | śānte śivatvaṃ sthūle'pi śivatvaṃ … (ఆక్షేపము:) మొదట శాంతస్వరూపత్వము, తరువాత అట్టి (క్రియాశీల) అవస్థితి;
- 56 tatra kā śāntatā brūhi śakteḥ kiṃ vastutā na … (సమాధానము:) అచట ఏ శాంతత ఉన్నదో చెప్పుము;
- 57 aṅgārarūpe kiṃ vahnau vahnitā na kriyātmake | jvālādike'tha … అంగారరూపమైన అగ్నియందు అగ్నిత ఉండి, క్రియాత్మకమైన (మండు) జ్వాలాదులందు లేదా?
- 58 niricchā na ca śakyeta vaktumevaṃ kadācana | asti … ఆ (అవస్థ) నిరిచ్ఛ (ఇచ్ఛరహితము) అని ఎన్నడును చెప్పజాలము;
- 59 naiṣā kriyā bhavati kiṃ niricche kiṃ kriyā bhavet … —ఇది క్రియ కాదా?
- 60 atha citratvamatrāsti bhāvapuñje na tacchive | śivasya tatsvarūpatvaṃ … (ఆక్షేపము:) ఇక ఈ చిత్రత్వము (వైవిధ్యము) భావపుంజమునందు (వస్తుసమూహమునందు) ఉన్నది, శివునందు…
- 61 apekṣya bhāvavaicitryaṃ tasya tebhyo vicitratā | sarvaṃ śivātmakaṃ … భావవైచిత్ర్యమును (వస్తువైవిధ్యమును) అపేక్షించి అతని వైచిత్ర్యము వాటినుండి (వచ్చును);
- 62 jalāharaṇaśaktaśca ghaṭo yadi na bhaṇyate | ghaṭaḥ kevala … జలాహరణ సమర్థమైన ఘటము ఇచట కేవల "ఘటము"గా మాత్రమే చెప్పబడదైతే—అది అట్టిదని (శక్తిసహితమని)…
- 63 nānāvādairno virodhaḥ kathanīyamihāgrataḥ | uktaṃ vā kālapādādāvāgopālāṅganādinā నానావాదములతో విరోధము లేదు—ఇది ఇచట ముందు కథనీయము;
- 64 tadaikyaṃ kheṭapālo'pi prāha yā kācana sthitā | śaktiḥ … ఆ ఏకతను ఖేటపాలుడును ప్రకటించును: పదార్థజాతమునందు ఏ ఏదైనా శక్తి స్థితమో, అది సమస్తముగా…
- 65 eko rudra itītyādi śrūtāvuktaṃ tathā paraḥ "ఏకో రుద్రః (రుద్రుడు ఒక్కడే)" మొదలగునది శ్రుతియందు చెప్పబడినది, అట్లే ఇతరత్రను.
- 66 puruṣaḥ sarva evedamitihāsādiṣūditam | maheśasyāṣṭamūrtitvaṃ yāvatpārthivamūḍhatā "పురుషుడే ఈ సర్వము" అని ఇతిహాసాదులందు చెప్పబడినది;
- 67 sā'rodīditi vede'sti nārthavādo nirarthakaḥ | vidhyaṅgatvena cetsattā nāsatyasyāṅgatā … "సః అరోదీత్ (అతడు ఏడ్చెను)" అని వేదమున ఉన్నది;
- 68 bandhamokṣau na bhidyete sarvatraiva śivatvataḥ (ఆక్షేపము:) సర్వత్రను శివత్వమగుటవలన బంధ-మోక్షములు భేదింపబడవు.
- 69 vijñānamīdṛksarvasya kasmānna syādvimohitā | saivaiṣā sā ca saṃsāro … (సమాధానము:) అట్టి విజ్ఞానము అందరికి ఎందుకు ఉండదు?
- 70 vibhinnaśivapakṣe tu satye dārḍhyaṃ paratra no | pratītimātramevātra … కాని శివుడు (జగత్తునుండి) విభిన్నుడను (ద్వైత) పక్షమున, (శివుడే) సత్యమైతే, ఇతరమునందు…
- 71 nāsatye satyabuddhitvakhaṇḍanātrāsti kācana | kathanaṃ sarvasāmyāya vivādihananāya ca (మా పక్షమున) అసత్యమునందు "సత్యబుద్ధి" అను దానిని ఖండించుట ఇచట లేదు (మాకు సర్వము సత్యము);
- 72 tadātmatve nāsti bandhastadabhāvānna mokṣaṇam (ఆక్షేపము:) తదాత్మత్వమున (జగత్తు శివాత్మకమైనపుడు) బంధము లేదు;
- 73 kimarthaṃ guruśāstrādi cettathā tadavasthiteḥ | devasya śāstrādbodhena kiṃ … (ఆక్షేపము:) "అట్లయితే గురు-శాస్త్రాది ఏ అర్థము కొరకు?
- 74 sa evetthaṃ svecchayāste tatkartṛtvena bodhyataḥ (సమాధానము:) అతడే ఇట్లు తన స్వేచ్ఛచేత ఆ (బోధ ప్రక్రియ)కు కర్తగా (ఉండుచు) ఉండును (—అది అతని…
- 75 sa eva buddharūpatve tathā bhavati tatkṣaṇam | sa … అతడే బుద్ధరూపత్వమున (జ్ఞానము పొందిన రూపమున) ఆ క్షణముననే అట్లగును;
- 76 vāditvaprativāditve kasmāccettasya tatsthite "అట్లయితే వాదిత్వ-ప్రతివాదిత్వములు (వాదన-ప్రతివాదన పాత్రలు) ఎందుకు?
- 77 vyavahārāya vā sarvaṃ vyavahāro na vastugaḥ | svarūpaṃ … లేక ఈ సర్వము వ్యవహారము కొరకు;
- 78 sarvamekena rūpeṇa yadvicāryaṃ tathāgrataḥ సర్వము ఒకే రూపమున (ఎట్లో) వివార్యము (విచారింపదగును)—అది ముందు అట్లే (వివరింపబడును).
- 79 dharmādharmaiśca saṃbandhastathā tacchivasaṃsthiteḥ | tatphalāphalayogena yuktatā tasya tatsthiteḥ ధర్మాధర్మములతో సంబంధమును అట్లే (శివుడు) వాటిగా సంస్థితుడగుటవలన (కలదు);
- 80 nimittasamavāyayādivaicitryaṃ tadvicitratā | kāraṇasyaikarūpatve na doṣastritayātmatā నిమిత్త-సమవాయ్యాది వైచిత్ర్యము (కారణ వైవిధ్యము) అతని వైచిత్ర్యమే;
- 81 samavāyī tadicchaiva tadyogaḥ sahakāraṇamm సమవాయికారణము అతని ఇచ్ఛయే;
- 82 na pṛthivyādike tasmin kalpanā saṃpravartate కావున పృథివ్యాదిగా (వ్యక్తమగు) ఆ (శివుని) విషయమున (అసత్య) కల్పన ప్రవర్తింపదు.
- 83 tathātvenaiva kḷptatvāttadetatkalpanā bhavet | tadeva tatkalpitaṃ kiṃ satye … అట్లేయని కల్పితమగుటవలన ఈ (అభివ్యక్తి, ద్వైతపక్షమున మాత్రమే) కల్పన అగును;
- 84 kaṭake'sti suvarṇatvaṃ kuṇḍale kalpanāsti kim | citravahnāvaśokādau kalpanā … కటకమునందు (కంకణమునందు) సువర్ణత్వము ఉన్నది;
- 85 śivatattve sānubhave paśyantyā na samānatā శివతత్త్వము సానుభవమైనను (అనుభవసహితమైనను) పశ్యంతితో సమానత లేదు.
- 86 satyāni svātmarūpāṇi paśyato na samānatā (జగత్తు విషయములను) సత్యములుగా, తన స్వాత్మరూపములుగా చూచువానికి (పశ్యంతితో) సమానత లేదు…
- 87 paśyantyātho śivāvasthā kriyāphalasamāptitaḥ | kriyāyā vātha prārambhe kalpanīyā … (ఆక్షేపము:) ఇక శివావస్థ (శుద్ధ శాంత స్థితి) "చూచుట"చేత (కల్పింపదగును)—క్రియాఫలసమాప్తివలన…
- 88 na ca vāstyantarāle'tra sā daśā yāhi kevalā (సమాధానము:) కాని ఇచట అంతరాలమునందు ఆ దశ—అనగా (శక్తులనుండి) కేవలమైన (పూర్తి నిష్క్రియ)…
- 89 prasarpatyaparecchaiva punaranyā tathāvidhā మరొక ఇచ్ఛయే ప్రసర్పించును, మరల అట్టిదే మరొకటి (—కావున నిష్క్రియ అంతరాలము లేదు).
- 90 yatrātmānubhavāniṣṭhā tatrecchā ca na kiṃ bhavet మరియు ఎక్కడ (అతడు) ఆత్మానుభవమునందు నిష్ఠుడై ఉండునో, అక్కడ ఇచ్ఛ కూడ ఎందుకు ఉండదు?
- 91 upalāderjaḍatve'pi śivatvaṃ te kathaṃ sthitam (ఆక్షేపము:) ఉపలాది (రాయి మొదలగువాని) జడత్వమునందును మీకు శివత్వము ఎట్లు స్థితము?
- 92 saphalāyāṃ samāptāyāṃ kriyāyāṃ samanantaram సఫలమైన (ఫలసహిత) క్రియ సమాప్తమైనపుడు, వెంటనే—
- 93 kriyāntarecchāsaṃbhūtau tannimittamanantatā | yato'sti śivaśaktīnāṃ tāśca nityamavasthitāḥ —క్రియాంతరేచ్ఛాసంభూతియందు (మరో క్రియ కోరిక పుట్టుటయందు) దానిచేత అనంతత (కలుగును);
- 94 īśvarasya svatantrasya kenecchā vā vikalpyate స్వతంత్రుడైన ఈశ్వరుని ఇచ్ఛ ఏ (బాహ్య కారణము)చేత వికల్ప్యమగును (కారణసహితమని కల్పింపబడును)?
- 95 viśvatucchatvavākyānāṃ vairāgyādyarthavādinām విశ్వము తుచ్ఛమను వాక్యములు—అవి వైరాగ్యాదిని ప్రశంసించు అర్థవాదములు (—సత్యమును…
- 96 ekasminneva dehe tu vibhedātparamāṇugāt కాని ఒకే దేహమునందు పరమాణువువరకు వ్యాపించు విభేదమువలన (అనేకత్వము ఆరోపింపవచ్చును)—
- 97 ekādhiṣṭhānato vāpi teṣāmapi na dūṣaṇam —లేక (అట్లైనను), వాటికి ఏకాధిష్ఠానము (ఒకే శివుడు ఆధారము)గా ఉండుటవలన, ఆ (పరమాణువుల)…
- 98 tāvadekacitsvarūpaśivaprasaraṇena vā —లేక, ఏకచిత్స్వరూపుడైన శివుని ప్రసరణముచేత (అంతయు ఏకీకృతమగును).
- 99 pātañjalādīśvareṇa na sāmyamavibhedataḥ | iha tadvanna vijñeyaṃ tasmātsarvaṃ … పాతంజలాది (యోగాది మతముల) ఈశ్వరునితో సామ్యము లేదు, (మా) అవిభేదమువలన;