शिवदृष्टि
Śivadṛṣṭi
- 1 atha cet sarvabhāvānāṃ na vinā tattvamekakam | samanvayo'sti … ಈಗ "ಎಲ್ಲ ಭಾವಗಳಿಗೆ ಒಂದೇ ಒಂದು ತತ್ತ್ವವಿಲ್ಲದೆ ಸಮನ್ವಯ ಇರುವುದಿಲ್ಲ ಎಂದಾದರೆ, ಈ ಐಕ್ಯವು…
- 2 tadapi sarvadāstīha tadarthamiha varṇyate | yathā sarveṣu bhāveṣu … ಅದೂ ಇಲ್ಲಿ ಸದಾ ಇದೆ;
- 3 na jātucidvibheditvaṃ tathā tadupakarṇyatām | cittvāt sarvapadārthānāṃ viśeṣaḥ … ಎಂದಿಗೂ ಭೇದಿತತ್ವ (ಇಲ್ಲ);
- 4 vibhedeṣvapi tadvyāptyābhedeṣvapyekatā sthitā | icchāvantaḥ sarva eva vyāpakāśca … ಭೇದಗಳಲ್ಲಿಯೂ ಅದರ (ಚಿತ್ನ) ವ್ಯಾಪ್ತಿಯಿಂದ, ಅಭೇದಗಳಲ್ಲಿಯೂ ಏಕತೆ ನೆಲೆಗೊಂಡಿದೆ;
- 5 amūrtāśca tathā sarve sarve jñānakriyātmakāḥ | prabhavaśca tathā … ಎಲ್ಲವೂ ಅಮೂರ್ತಗಳೇ, ಹಾಗೆಯೇ ಎಲ್ಲವೂ ಜ್ಞಾನ-ಕ್ರಿಯಾತ್ಮಕಗಳೇ, ಪ್ರಭವಗಳೇ (ಕಾರ್ಯಮೂಲಗಳೇ);
- 6 sarve svātmaparicchedavanto nityamavasthitāḥ | vikāsāhlādavantaśca sarve nirvṛtiyoginaḥ ಎಲ್ಲವೂ ಸ್ವಾತ್ಮಪರಿಚ್ಛೇದ(ಸ್ವಯಂ-ಸೀಮಿತತೆ)ಯುಳ್ಳವಾಗಿ ನಿತ್ಯವಾಗಿ ನೆಲೆಸಿವೆ;
- 7 ghaṭādīnāṃ samastānāmicchāderalpatāsti cet | anyatra dehe sarpādau dīpādau … ಸಮಸ್ತ ಘಟ ಮುಂತಾದುವುಗಳ ಇಚ್ಛೆ ಮುಂತಾದುದರ ಅಲ್ಪತೆ (ಕಡಿಮೆ) ಇದೆ ಎಂದರೆ — ದೇಹ, ಸರ್ಪ ಮುಂತಾದ ಬೇರೆಡೆ;
- 8 svalpatejasi dārḍhyādvā sarvatra śivatulyatā | bhavedicchādiviṣaye sarvatra pravisāriṇī ಮಂದ ತೇಜಸ್ಸಿನಲ್ಲಿಯೂ (ಅಗ್ನಿಯ) ದೃಢತೆಯಿಂದ ಎಲ್ಲೆಡೆ ಶಿವಸಮಾನತೆ;
- 9 duḥkhādinā viśeṣaścet tatrāpyaśivatā naca | duḥkhe'pi pravikāsena duḥkhārthe … "ದುಃಖ ಮುಂತಾದುದರಿಂದ ವಿಶೇಷ (ಭೇದ)" ಎಂದರೆ — ಅಲ್ಲಿಯೂ ಅಶಿವತೆ ಇಲ್ಲ;
- 10 dṛśyate bandhanaṃ teṣu dhṛtiḥ kīṭādike tathā | nirvṛtyā … ಅವುಗಳಲ್ಲಿ (ದುಃಖವಿಷಯಗಳಲ್ಲಿ) ಬಂಧನ(ಆಸಕ್ತಿ) ಕಾಣಿಸುತ್ತದೆ;
- 11 atha ceccidvatāmetadvaktuṃ yuktaṃ kadācana | pṛthivyāderhi mūrtasya ghaṭādervā … ಈಗ "ಇದನ್ನು ಚಿತ್ಯುಕ್ತವಾದುವುಗಳ ಬಗ್ಗೆ ಹೇಳಲು ಯುಕ್ತ;
- 12 naivaṃ ghaṭasya caitanyamasti jñānāt svakarmaṇi | nājñātvā kartumiṣyeta … ಹಾಗಲ್ಲ — ಘಟಕ್ಕೆ ತನ್ನ ಕರ್ಮ(ವ್ಯಾಪಾರ)ದಲ್ಲಿ ಜ್ಞಾನವಿರುವುದರಿಂದ ಚೈತನ್ಯವಿದೆ;
- 13 prakāśajñānajananājjanaḥ kartā jaḍe katham | jaḍena vyajyate nāpi … ಪ್ರಕಾಶಜ್ಞಾನವನ್ನು ಉತ್ಪಾದಿಸುವುದರಿಂದ — ಜಡದಲ್ಲಿ (ಜನ) ಕರ್ತಾ ಹೇಗೆ?
- 14 cetanecchāvaśādbāhyasampatterajaḍaḥ katham | tiṣṭhatyādikriyāyāṃ hi kartṛtvaṃ na jaḍo … ಚೇತನ(ಜ್ಞಾತೃ)ವಿನ ಇಚ್ಛೆಯ ಬಲದಿಂದ ಬಾಹ್ಯ(ಫಲ) ಸಂಪತ್ತಿಯಾಗುವುದರಿಂದ (ಅದು) ಅಜಡ ಹೇಗೆ?
- 15 kartṛtvamupacārāccet kriyāyā apyasatyatā | prayojyatvamathocyeta pravṛttaṃ hi pravartate "ಕರ್ತೃತ್ವ ಉಪಚಾರದಿಂದ (ಗೌಣವಾಗಿ ಮಾತ್ರ)" ಎಂದರೆ ಕ್ರಿಯೆಗೂ ಅಸತ್ಯತೆ (ಬರುತ್ತದೆ).
- 16 jānan kartāramātmānaṃ ghaṭaḥ kuryāt svakāṃ kriyām | ajñāte … ತಾನು ಕರ್ತಾ ಎಂದು ತನ್ನನ್ನು ತಿಳಿದು ಘಟವು ತನ್ನ ಕ್ರಿಯೆಯನ್ನು ಮಾಡುತ್ತದೆ;
- 17 svakarmaṇi mamaitattadityajñānānna ceṣṭanam | kūlaṃ pipatiṣati gorvyavahāraḥ prasiddhyati ತನ್ನ ಕರ್ಮ(ವ್ಯಾಪಾರ)ದಲ್ಲಿ "ಇದು ಇಂಥದ್ದು ನನ್ನದು (ಮಾಡಬೇಕಾದುದು)" ಎಂಬ ಜ್ಞಾನವಿಲ್ಲದೆ ಚೇಷ್ಟೆ…
- 18 ghaṭāderbhavatā jñātamācaitanyaṃ kathaṃ yadi | ceṣṭonmeṣādyabhāvāttanmūrcchite kiṃ kariṣyasi ಘಟ ಮುಂತಾದುದರ ಅಚೈತನ್ಯ (ಜಡತ್ವ)ವನ್ನು ನೀನು ಹೇಗೆ ತಿಳಿದೆ?
- 19 prāṇādyunmeṣavirahādabhivyaktaṃ nu kasya tat | sarvacaitanyavāde tu cārvāko'tra … ಪ್ರಾಣ ಮುಂತಾದುದರ ಉನ್ಮೇಷದ ಅಭಾವದಿಂದ — ಆ (ಜಡತೆ) ಯಾರಿಗೆ ಅಭಿವ್ಯಕ್ತವಾಯಿತು?
- 20 pratyekaṃ paramāṇau ceccaitanye'nekacetanāḥ | ghaṭādayaḥ prasajyante pramāṇukathā nahi ಪ್ರತಿಯೊಂದು ಪರಮಾಣುವಿನಲ್ಲಿ ಚೈತನ್ಯವಿದೆ ಎಂದರೆ — ಘಟ ಮುಂತಾದುವುಗಳಿಗೆ ಅನೇಕ ಚೇತನಗಳ (ಪ್ರಸಂಗ)…
- 21 tathā vā śivatattvasya sambhūterathavātathā | ekaikaśo'sti caitanyamanabhivyaktarūpakam ಅಥವಾ ಶಿವತತ್ತ್ವದ ಸಂಭೂತಿಯಿಂದ (ಸ್ವಯಂ-ಉತ್ಪತ್ತಿಯಿಂದ), ಅಥವಾ ಬೇರೆ ರೀತಿಯಿಂದ — ಪ್ರತಿಯೊಂದರಲ್ಲಿಯೂ…
- 22 itaśca te'pi cidvantaḥ svātmani jñānayogataḥ | svayameva na … ಇದರಿಂದಲೂ ಅವೂ ಚಿತ್ಯುಕ್ತಗಳೇ — ತಮ್ಮ ಆತ್ಮದಲ್ಲಿ ಜ್ಞಾನಯೋಗದಿಂದ;
- 23 nānyathā grahaṇaṃ teṣāṃ devadattena cedbhavet | devadatto'tra kiṃ … ಅವುಗಳ ಗ್ರಹಣ ದೇವದತ್ತನಿಂದ ಬೇರೆ ರೀತಿ ಆಗಬೇಕು ಎಂದರೆ — ಇಲ್ಲಿ ದೇವದತ್ತನು ಏನು ಮಾಡಬಲ್ಲ?
- 24 golakaṃ na prayātīha śakteravyatirekataḥ | śaktimadbhogatāyāṃ vā tatraiva … ಗೋಲಕ(ಕಣ್ಗುಡ್ಡೆ)ವು ಇಲ್ಲಿ (ಘಟದೆಡೆಗೆ) ಹೋಗುವುದಿಲ್ಲ — ಶಕ್ತಿಯು (ತನ್ನ ಆಶ್ರಯದಿಂದ)…
- 25 ātmano vyāpakatvena śarīre vyarthatā bhavet | jaḍatvādathavā śaktastacchaktyā … ಆತ್ಮನ ವ್ಯಾಪಕತ್ವದಿಂದ ಶರೀರಕ್ಕೆ ವ್ಯರ್ಥತೆ (ಬರುತ್ತದೆ);
- 26 purā śakterānayane cakṣuḥ śaktaṃ na veti vā | … ಮೊದಲು (ವಿಷಯದೆಡೆಗೆ) ಶಕ್ತಿಯನ್ನು ಒಯ್ಯುವುದರಲ್ಲಿ ಚಕ್ಷುಸ್ಸು ಶಕ್ತವೋ ಅಲ್ಲವೋ?
- 27 prākśakteratha sāmarthyaṃ śakteḥ śaktatvamāpatet | manaso naca bāhye'sti … ಪೂರ್ವಶಕ್ತಿಯ ಸಾಮರ್ಥ್ಯ (ಬೇಕು ಎಂದರೆ) ಶಕ್ತಿಗೂ ಶಕ್ತತ್ವ (ಮತ್ತೊಂದು ಶಕ್ತಿ ಬೇಕಾಗಿ) ಬರುತ್ತದೆ;
- 28 śaktirghaṭe'tra kiṃ kuryāgṛhitvāntarathāviśet | budhnodarādikaṃ tattu gṛhītvā naca … ಶಕ್ತಿಯು ಘಟದಲ್ಲಿ ಇಲ್ಲಿ ಏನು ಮಾಡಬಲ್ಲದು?
- 29 tathākāraguṇatvānna dravyācca calanaṃ pṛthak | śakternacāpi tajjñānaṃ yena … ಆಕಾರದ ಗುಣವಾಗಿರುವುದರಿಂದ ದ್ರವ್ಯದಿಂದ ಪ್ರತ್ಯೇಕ ಚಲನೆ (ಇಲ್ಲ);
- 30 antarviṃśati cecchaktirantarapyupalambhanam | apraveśānna manasaḥ sambandha upapadyate ಶಕ್ತಿಯು ಒಳಗೆ ಪ್ರವೇಶಿಸುತ್ತದೆ ಎಂದರೆ ಒಳಗೂ ಉಪಲಂಭ (ಗ್ರಹಣ ಬೇಕಾಗುತ್ತದೆ);
- 31 vibhutvenendriyāṇāṃ te kiṃ vṛthaiva śarīratā | cakṣuṣā cedarpitaṃ … (ಆತ್ಮನ) ವ್ಯಾಪಕತ್ವದಿಂದ ನಿಮಗೆ ಇಂದ್ರಿಯಗಳ ಶರೀರತೆ (ಶರೀರೋಪಕರಣ) ವ್ಯರ್ಥವೇ?
- 32 tadātmanyaparokṣatve bhavedāptavacaḥ sphuṭam | ye vikalpāḥ śaktigatāste'pyāyānti manaḥ … ಆ (ಅರ್ಥ) ಆತ್ಮನಲ್ಲಿ ಅಪರೋಕ್ಷವಾದರೆ (ಸಾಕ್ಷಾತ್ತಾದರೆ) ಅದು ಕೇವಲ ಆಪ್ತವಚನ(ಆಪ್ತನ ಸಾಕ್ಷ್ಯ) ಆಗುತ್ತದೆ…
- 33 cakṣūraśmigamatvaṃ cet sa pratyakṣo'rkaraśmivat | bhāvānāṃ pratibimbatva ātmano'pi … "ಚಕ್ಷುಸ್ಸಿನ ಕಿರಣ ಹೊರಹೋಗುತ್ತದೆ" ಎಂದರೆ — ಅದು ಸೂರ್ಯಕಿರಣದಂತೆ ಪ್ರತ್ಯಕ್ಷವಾಗಿರಬೇಕು;
- 34 pratibimbeṣvasatyatvādamūrteṣveṣvagocarāt | tasmādghaṭaḥ svamātmānamavagacchannavasthitaḥ ಪ್ರತಿಬಿಂಬಗಳ ಅಸತ್ಯತ್ವದಿಂದ, ಅಮೂರ್ತರಾದ ಇವರಿಗೆ (ಆತ್ಮಗಳಿಗೆ) ಅವು ಗೋಚರವಲ್ಲದಿರುವುದರಿಂದ;
- 35 tadaikyāttaccakṣuṣaiva prakriyā cet kathaṃ sthitā | tathā śivasya … "ಅದರ ಐಕ್ಯದಿಂದ (ಆತ್ಮನೊಂದಿಗೆ) ಆ ಚಕ್ಷುಸ್ಸಿನಿಂದಲೇ ಪ್ರಕ್ರಿಯೆ" ಎಂದರೆ ಅದು ಹೇಗೆ ಸಂಗತ?
- 36 andhāderanyadṛṣṭyātra ghaṭaḥ kiṃ prathate na cet | śivatvasya … "ಕುರುಡ ಮುಂತಾದವನಿಗೆ ಇಲ್ಲಿ ಬೇರೊಬ್ಬನ ದೃಷ್ಟಿಯಿಂದ ಘಟ ಪ್ರಕಟವಾಗುವುದಿಲ್ಲವೇ?
- 37 icchāvattvamanenaiva nyāyenāsya nijāṃ kriyām | anicchurna karotyevamata evāsti … ಇಚ್ಛಾವತ್ತ್ವ — ಈ ನ್ಯಾಯದಿಂದಲೇ ಇದು (ಘಟ) ತನ್ನ ಕ್ರಿಯೆಯನ್ನು (ಮಾಡುತ್ತದೆ);
- 38 nānirvṛtau pravarteta sphuṭe jñānakriye sthite | karmaprabhavanatvāttatprabhutvamavadhāryate ನಿರ್ವೃತಿಯಿಲ್ಲದೆ ಪ್ರವರ್ತಿಸುವುದಿಲ್ಲ;
- 39 svacchākarmavimarśena svecchākarmatvamādṛtam | sarve padārtharūpeṇa sāmānyenārthavattayā ಸ್ವೇಚ್ಛಾಕರ್ಮ(ಸ್ವತಂತ್ರ ಕ್ರಿಯೆ)ಯ ವಿಮರ್ಶದಿಂದ ಸ್ವೇಚ್ಛಾಕರ್ಮತ್ವವು ಆದರಿಸಲ್ಪಟ್ಟಿದೆ…
- 40 vyāpakā vyapadiśyante svakāryavyāpanādatha | yadi te na svayaṃgrāhyā … ತಮ್ಮ ಕಾರ್ಯಗಳನ್ನು ವ್ಯಾಪಿಸುವುದರಿಂದ (ಪದಾರ್ಥಗಳು) ವ್ಯಾಪಕಗಳೆಂದು ವ್ಯಪದೇಶಿಸಲ್ಪಡುತ್ತವೆ;
- 41 bāhyāvayavatadyogāttadantaraviyogataḥ | paṭo gṛhītaḥ sakala iti na syāt … ಬಾಹ್ಯ ಅವಯವಗಳ ಯೋಗದಿಂದ, ಒಳಗಿನ (ಅವಯವಗಳ) ವಿಯೋಗದಿಂದ — 'ಪಟವು (ಬಟ್ಟೆ) ಸಂಪೂರ್ಣವಾಗಿ…
- 42 sarvajñatvamapraveśādvyavadhānādiyogataḥ | nacānyāvayavatvena tadanyeṣvanumānatā (ಇಂದ್ರಿಯ ಒಳಗೆ) ಪ್ರವೇಶಿಸದಿರುವುದರಿಂದ, ವ್ಯವಧಾನ (ಅಡ್ಡಿ) ಮುಂತಾದುದರ ಯೋಗದಿಂದ — ಸರ್ವಜ್ಞತ್ವ…
- 43 na cānyāvayavaiḥ sārddhaṃ sambandhagrahaṇaṃ purā | tasmānnānyena gṛhyante … ಬೇರೆ ಅವಯವಗಳೊಂದಿಗೆ ಸಂಬಂಧಗ್ರಹಣವು ಮೊದಲೇ (ಆಗಿರುವುದಿಲ್ಲ);
- 44 tatsthāna eva tajjñānā saṃvideṣā vimṛśyatām | nacāpyastyanumānena pareṣāṃ … ಆ ಸ್ಥಾನದಲ್ಲಿಯೇ (ವಸ್ತುವಿನ ಸ್ಥಾನದಲ್ಲಿಯೇ) ಅದನ್ನು ಅರಿಯುವ ಈ ಸಂವಿತ್ತು (ಜ್ಞಾನ) — ಇದನ್ನು…
- 45 dhūmāttatra gṛhītaṃ kiṃ sāmānyaṃ naiva gṛhyate | agrāhyatvāttasya … ಧೂಮದಿಂದ ಅಲ್ಲಿ ಏನು ಗ್ರಹಿಸಲ್ಪಟ್ಟಿತು?
- 46 deśo'pi na gṛhīto'tra dhūmalekhānurūpataḥ | nacāpi nimne hrasve … ದೇಶವೂ ಇಲ್ಲಿ ಧೂಮರೇಖೆಗೆ ಅನುಗುಣವಾಗಿ ಗ್ರಹಿಸಲ್ಪಟ್ಟಿಲ್ಲ;
- 47 atrāpi kvāpi vāstīti kalpanā kalpanaiva hi | yatra … "ಇಲ್ಲಿಯೋ ಎಲ್ಲೋ (ಅಗ್ನಿ) ಇದೆ" ಎಂಬ ಕಲ್ಪನೆಯೂ ಕೇವಲ ಕಲ್ಪನೆಯೇ;
- 48 tatrākāśe sthito dhūmo na vahneḥ kaṇamātrakam | dhūmena … ಅಲ್ಲಿ ಆಕಾಶದಲ್ಲಿ ನಿಂತಿರುವ ಧೂಮವು ಅಗ್ನಿಯ ಕಣಮಾತ್ರವೂ ಅಲ್ಲ;
- 49 tadbudhnāvayavairvātha te'pi yāntyūrdhvatāṃ kṣaṇāt | budhnastairnaca sambaddhaḥ kadāciccakṣuṣo … ಅಥವಾ ಅದರ (ಧೂಮದ) ತಳದ ಅವಯವಗಳಿಂದ (ಅಗ್ನಿಜ್ಞಾನ) ಎಂದರೆ — ಅವೂ ಕ್ಷಣದಲ್ಲಿ ಮೇಲೇರುತ್ತವೆ;
- 50 sambandho grahakāle tu nacordhvāvayavairbhavet | vahnerdūratarasthityā vahniśliṣṭeṣvalakṣyatā ಆದರೆ ಗ್ರಹಣಕಾಲದಲ್ಲಿ ಸಂಬಂಧವು ಮೇಲಿನ ಅವಯವಗಳೊಂದಿಗೆ ಆಗದು;
- 51 nacāpi vahnirjanakaḥ kāṣṭheṣveva hi darśanāt | ata eva … ಅಗ್ನಿಯೇ (ಧೂಮದ) ಜನಕವೂ ಅಲ್ಲ — ಏಕೆಂದರೆ (ಒದ್ದೆ) ಕಟ್ಟಿಗೆ ಮುಂತಾದುದರಲ್ಲಿಯೇ (ಧೂಮ) ಕಾಣಿಸುತ್ತದೆ;
- 52 sannidhānādathāgneśca cullyādeḥ sannidhirna kim | dhūmena janyate jñānaṃ … "ಅಗ್ನಿಯ ಸನ್ನಿಧಾನದಿಂದ (ಅನುಮಾನ)" ಎಂದರೆ — ಒಲೆ ಮುಂತಾದುದರ ಸನ್ನಿಧಿ ಏಕಿಲ್ಲ (ಅದನ್ನೂ ಅನುಮಾನಿಸಬೇಕು)?
- 53 kutra te'nyatra dṛṣṭatvāttaddṛṣṭeragnidṛṣṭatā | atreti dharmitā kasya parvatādau … ನಿಮಗೆ (ಆ) ಅಗ್ನಿ ಎಲ್ಲಿ?
- 54 tatsāmastyasyāgrahaṇādadṛṣṭe dharmitā kutaḥ | dṛṣṭaścet sarvaghaṭavattadaṅgasyāgnidarśanam ಅದರ ಸಮಸ್ತತೆ (ಪೂರ್ಣರೂಪ) ಗ್ರಹಿಸಲ್ಪಡದಿರುವುದರಿಂದ ಅದೃಷ್ಟ(ಅಗೋಚರ)ದಲ್ಲಿ ಧರ್ಮಿತೆ ಎಲ್ಲಿಂದ?
- 55 svārthānumānaṃ naivaṃ cenna śabdairantare sthitam | agnireṣo'tra dhūmo … "ಸ್ವಾರ್ಥಾನುಮಾನ (ತನಗಾಗಿ ಊಹೆ) ಹೀಗಲ್ಲ" ಎಂದರೆ — (ಆ ಊಹೆ) ಶಬ್ದಗಳಿಂದ ಒಳಗೆ ನೆಲೆಗೊಂಡಿಲ್ಲ;
- 56 eṣa ityapadiśyeta tajjñānaṃ janayet katham | karaṇatve kartrapekṣā … 'ಇದು' ಎಂದು ನಿರ್ದೇಶಿಸಲ್ಪಟ್ಟರೆ ಅದು ಆ (ಅಗ್ನಿಯ) ಜ್ಞಾನವನ್ನು ಹೇಗೆ ಹುಟ್ಟಿಸುತ್ತದೆ?
- 57 vahnestu tatrāpekṣyatve janakatvaṃ vyavasthitam | yacca yadviṣayaṃ jñānaṃ … ಆದರೆ ಅಲ್ಲಿ ಅಗ್ನಿಯ ಅಪೇಕ್ಷೆಯಿದ್ದರೆ (ಅದರ) ಜನಕತ್ವ (ಉತ್ಪಾದಕತ್ವ) ನೆಲೆಗೊಂಡಿತು;
- 58 dhūmādagnipratītiśca na cāyaṃ niyamaḥ sthitaḥ | kakṣabhūrjādijo vahnirguhākāre … ಮತ್ತು 'ಧೂಮದಿಂದ ಅಗ್ನಿಯ ಪ್ರತೀತಿ' ಎಂಬ ಈ ನಿಯಮವೂ ನೆಲೆಗೊಂಡಿಲ್ಲ: ಒಣಹುಲ್ಲು-ಭೂರ್ಜ ಮುಂತಾದುದರಿಂದ…
- 59 mahāntaṃ dhūmamutpādya tatkālaṃ vāriṇā hataḥ | tatra kevaladhūmāsthā … ದೊಡ್ಡ ಧೂಮವನ್ನು ಉತ್ಪಾದಿಸಿ, ಆ ಕ್ಷಣದಲ್ಲಿ ನೀರಿನಿಂದ ನಂದಿಸಲ್ಪಟ್ಟರೆ — ಅಲ್ಲಿ ಕೇವಲ ಧೂಮದ ಆಸ್ಥಿತಿ…
- 60 tasmāttadvyapadeśe na vahniḥ svaṃ vinivedayet | vīkṣyātmanā tathātmānaṃ … ಆದ್ದರಿಂದ ಆ (ಲಿಂಗ) ನಿರ್ದೇಶದಲ್ಲಿ ಅಗ್ನಿಯು ತನ್ನನ್ನು ತಾನೇ ನಿವೇದಿಸಲಾರದು;
- 61 etayaiva diśā dūṣyaṃ svabhāvādyamasaṃśayam | parānumāne pakṣādau dharmāderbhedyabheditā ಈ ರೀತಿಯಿಂದಲೇ ಸ್ವಭಾವ (ಹೇತು) ಮುಂತಾದುದನ್ನೂ ನಿಃಸಂಶಯವಾಗಿ ದೂಷಿಸಬೇಕು;
- 62 anumānasyānyathānyairdūṣaṇā pravidhīyate | avasthādeśakālānāmityādibhirudāhṛtaiḥ ಅನುಮಾನದ ದೂಷಣೆಯು ಬೇರೆಯವರಿಂದ ಬೇರೆ ರೀತಿಯಲ್ಲೂ ಮಾಡಲ್ಪಡುತ್ತದೆ — ಅವಸ್ಥೆ-ದೇಶ-ಕಾಲಗಳ (ಭೇದ) ಇತ್ಯಾದಿ…
- 63 yatra deśe ca kāle ca pravṛttistatra saṃgamaḥ | … ಯಾವ ದೇಶ-ಕಾಲದಲ್ಲಿ (ಸಫಲ) ಪ್ರವೃತ್ತಿಯಿದೆಯೋ ಅಲ್ಲಿ (ಶಬ್ದ-ಅರ್ಥಗಳ) ಸಂಗಮ;
- 64 na cāpi sthirabhāvānāṃ kvāpyasti vyabhicāritā | sūryaḥ prakāśakaḥ … ಸ್ಥಿರಭಾವಗಳಿಗೆ ಎಲ್ಲಿಯೂ ವ್ಯಭಿಚಾರಿತೆ (ವಿಚಲಿತತೆ, ಅಪವಾದ) ಇಲ್ಲ;
- 65 śabdairarthāḥ pratīyante sarvatraivaṃ kva niścayaḥ | sphoṭādarthapratītiśced vyajyate … "ಶಬ್ದಗಳಿಂದ ಅರ್ಥಗಳು ಎಲ್ಲೆಡೆ ಪ್ರತೀತವಾಗುತ್ತವೆ — ಹೀಗಿರುವಾಗ ನಿಶ್ಚಯ ಎಲ್ಲಿ?
- 66 tasyāpi sarvadeśyatvānniścayaḥ kena labhyate | bhojanāderaceṣṭatve vyavahāravilopitā ಅದಕ್ಕೂ (ಸ್ಫೋಟಕ್ಕೂ) ಸರ್ವದೇಶ್ಯತ್ವದಿಂದ (ಎಲ್ಲೆಡೆ ಸೂಚಿಸಬಹುದಾಗಿರುವುದರಿಂದ) ನಿಶ್ಚಯ ಯಾವುದರಿಂದ…
- 67 anumānaṃ na cāstīti pakṣādirnopayujyate | gopālaghaṭikānyaiśca ghaṭitā na … ಅನುಮಾನವೇ ಇಲ್ಲ ಎಂದು ಪಕ್ಷ ಮುಂತಾದುದು (ಯಾವುದೂ) ಉಪಯುಕ್ತವಾಗದು;
- 68 na bhāṃḍe śakyate dhūmaḥ praveṣṭuṃ vahnivarjite | tasmādvarṇanikaiveyaṃ … ಅಗ್ನಿರಹಿತ ಭಾಂಡ(ಪಾತ್ರೆ)ದಲ್ಲಿ ಧೂಮವು ಪ್ರವೇಶಿಸಲಾರದು;
- 69 yairuktaṃ siddhasādhyatvaṃ sāmānye tanna dūṣaṇam | atreti tatprayogatvāddigdeśādyairviśeṣitā "ಸಾಮಾನ್ಯದ ವಿಷಯದಲ್ಲಿ ಸಿದ್ಧಸಾಧ್ಯತ್ವ (ಸಿದ್ಧವಾದುದನ್ನೇ ಸಾಧಿಸುವಿಕೆ ಎಂಬ ದೋಷ)" ಎಂದು ಯಾರು ಹೇಳಿದರೋ,…
- 70 na sarveṣāṃ viśeṣāṇāṃ pratyakṣe'pi bhaved grahaḥ | viśeṣapūrvatādhyakṣe'viśeṣo'styanumānataḥ ಸಮಸ್ತ ವಿಶೇಷಗಳ ಗ್ರಹಣ ಪ್ರತ್ಯಕ್ಷದಲ್ಲಿಯೂ ಆಗದು;
- 71 ato nāstyanumānasya dūṣaṇādyaiḥ prabhāṣitaiḥ | tena pūrvoktayā nītyā … ಆದ್ದರಿಂದ ಹೇಳಲ್ಪಟ್ಟ ದೂಷಣ ಮುಂತಾದುವುಗಳಿಂದ ಅನುಮಾನಕ್ಕೆ (ಸ್ವತಂತ್ರ ಪ್ರಾಮಾಣ್ಯ) ಇಲ್ಲ;
- 72 nāpyāptavacanagrāhyaḥ sāmānyādvā viśeṣataḥ | sāmānyādanumānoktadūṣaṇaṃ tadviśeṣataḥ (ಭಾವಗಳು) ಆಪ್ತವಚನದಿಂದಲೂ ಗ್ರಾಹ್ಯವಲ್ಲ — ಸಾಮಾನ್ಯದಿಂದಲೋ ಅಥವಾ ವಿಶೇಷದಿಂದಲೋ?
- 73 pratyakṣatvaṃ prasajyeta tathāptatve'pyaniścayāt | svātantryaṃ naca śabdasya racanātvena … ಪ್ರತ್ಯಕ್ಷತ್ವ ಬರುತ್ತದೆ;
- 74 tatrāpi vyañjakāpekṣā syāt parāyattataiva hi | arthāpattyādinā nāpi … ಅಲ್ಲಿಯೂ ವ್ಯಂಜಕ(ಅಭಿವ್ಯಕ್ತಗೊಳಿಸುವ)ದ ಅಪೇಕ್ಷೆ ಇರುತ್ತದೆ;
- 75 pratibhā ca pramāṇatve varṇyamānā na śobhate | kākatālīyarūpatvādaśvādestaraṇādatha ಪ್ರತಿಭೆಯೂ (ಅಂತಃಸ್ಫುರಣೆಯೂ) ಪ್ರಮಾಣ ಎಂದು ವರ್ಣಿಸಲ್ಪಟ್ಟರೆ ಶೋಭಿಸುವುದಿಲ್ಲ —…
- 76 tadaharjātakasyāpi vāsanā sānyajanmajā | tattajjātīyadharmo vā tathājñānasvabhāvatā ಆ ದಿನವೇ ಹುಟ್ಟಿದವನಿಗೂ ಇರುವ ವಾಸನೆಯು ಬೇರೆ ಜನ್ಮದಿಂದ ಹುಟ್ಟಿದ್ದು;
- 77 vyāpakatvācchivatvasya sarvajñatvādbhavedatha | tasmādetacca saṃjñeyaṃ sarvaḥ svātmānamātmanā ಶಿವತ್ವದ ವ್ಯಾಪಕತ್ವದಿಂದ, ಸರ್ವಜ್ಞತ್ವದಿಂದ ಹಾಗೆ (ಜ್ಞಾನಸ್ವಭಾವ) ಆಗುತ್ತದೆ;
- 78 jānannavasthito dūre svargādau niraye'thavā | pratyakṣādiprakriyāyāstathā śivakṛtasthiteḥ ಅರಿಯುತ್ತಾ ದೂರದಲ್ಲಿ — ಸ್ವರ್ಗ ಮುಂತಾದುದರಲ್ಲಿ ಅಥವಾ ನರಕದಲ್ಲಿ — ನೆಲೆಸಿದೆ;
- 79 nautarabhrāntināśādau samyagdṛṣṭisamudgamāt | yamasainikasaddṛṣṭidharādeścalanodgamāt ದೋಣಿಯಿಂದ ದಾಟುವ (ಇತ್ಯಾದಿ) ಭ್ರಾಂತಿಯ ನಾಶ ಮುಂತಾದುದರಲ್ಲಿ ಸಮ್ಯಗ್ ದೃಷ್ಟಿಯ ಉದಯದಿಂದ;
- 80 bhūkampanācca śeṣādicalanāccenna sarvataḥ | gamāgamena vāyavādeḥ kānyā bhavati … ಭೂಕಂಪದಿಂದ, ಶೇಷ (ಸರ್ಪ) ಮುಂತಾದುದರ ಚಲನೆಯಿಂದ (ಚೇತನ ಸಿದ್ಧ) ಎಂದರೆ — (ಆ ಚೇತನ) ಎಲ್ಲದರ (ಒಂದೇ) ಅಲ್ಲ;
- 81 sarvatra devatātmatvājjaḍeṣvapyupavarṇitā | potādeścedupāyena dṛṣṭe dīpādyupāyatā ಎಲ್ಲೆಡೆ ದೇವತಾತ್ಮತ್ವದಿಂದ ಜಡಗಳಲ್ಲಿಯೂ (ಚೇತನ) ವರ್ಣಿಸಲ್ಪಟ್ಟಿದೆ;
- 82 tatra cet suprasiddhatve tathā tatra prasiddhitaḥ | tulyakālaṃ … ಅಲ್ಲಿ (ಉಪಾಯ) ಸುಪ್ರಸಿದ್ಧವಾಗಿದ್ದರೆ, ಹಾಗೆ ಅಲ್ಲಿಯೂ ಪ್ರಸಿದ್ಧಿಯಿಂದ (ಚೇತನ);
- 83 taddeśatvaṃ punaḥ kasmāditi cettattathāgrataḥ | bhāvā mūrtāḥ sarva … "ಮತ್ತೆ (ಅದರ) ತದ್ದೇಶತ್ವ (ಆ ಸ್ಥಳದಲ್ಲಿರುವಿಕೆ) ಯಾವುದರಿಂದ?
- 84 jñeyā avayavenaite yāvadyāvadadarśanāḥ | aṇūnāmatha mūrtatvādevaṃ cet kiṃ … ಇವು ಯಾವ ಯಾವ ಮಟ್ಟಿಗೆ ಅದೃಶ್ಯವೋ ಆ ಮಟ್ಟಿಗೆ ಅವಯವದಿಂದ (ಭಾಗಗಳಿಂದ ಯುಕ್ತವೆಂದು) ತಿಳಿಯಬೇಕು;
- 85 sūkṣmatvāttarhyadṛśyatvamaspṛśyatvamamūrtatā | tairadṛśyairyadārabdhaṃ tattathaivātha saṃhateḥ ಸೂಕ್ಷ್ಮತ್ವದಿಂದ ಆಗ ಅದೃಶ್ಯತ್ವ, ಅಸ್ಪೃಶ್ಯತ್ವ, ಅಮೂರ್ತತೆ;
- 86 dṛśyatvaṃ teṣu saṃghātāt kiṃ teṣāṃ rūpatākṣatiḥ | svarūpamiśrībhāvo … ಸಂಘಾತ(ಸಮುದಾಯ)ದಿಂದ ಅವುಗಳಲ್ಲಿ ದೃಶ್ಯತ್ವ (ಬರುತ್ತದೆ) ಎಂದರೆ — ಅವುಗಳ ರೂಪತಾಕ್ಷತಿ (ಸ್ವರೂಪದ ಲೋಪ)…
- 87 ye tatra pṛṣṭhato vṛttāste pratyekamamūrtakāḥ | amūrtatvena bhāvānāṃ … ಅಲ್ಲಿ ಯಾವ (ಪರಮಾಣುಗಳು) ಹಿಂಭಾಗದಲ್ಲಿ ನೆಲೆಗೊಂಡಿವೆಯೋ ಅವು ಪ್ರತಿಯೊಂದೂ ಅಮೂರ್ತಗಳೇ;
- 88 jñānasvarūpagrahāṇāṃ tadgrahāttadgrahaḥ kila | atatsvarūparūpatve nānyasyānyagrahādgrahaḥ ಜ್ಞಾನಸ್ವರೂಪವನ್ನು ಗ್ರಹಿಸುವ (ಸಂವಿತ್ತು)ಗಳಿಗೆ ಆ (ಜ್ಞಾನ)ದ ಗ್ರಹಣದಿಂದಲೇ ಆ (ವಿಷಯ)ದ ಗ್ರಹಣ;
- 89 evamindriyaśaktīnāṃ jñānamantaḥ praveśanāt | sāmānyā mūrtatā vyāptā hyamūrtatvaṃ … ಹೀಗೆ ಇಂದ್ರಿಯಶಕ್ತಿಗಳ ಜ್ಞಾನವು ಒಳಗೆ ಪ್ರವೇಶಿಸುವುದರಿಂದ ಸಾಮಾನ್ಯ ಮೂರ್ತತೆಯು (ಅಮೂರ್ತತೆಯಿಂದ)…
- 90 kathamākāraghaṭanā vyomni nityeva nīlatā | ātmecchātaḥ sthitā bhāvāḥ … ಇಲ್ಲದಿದ್ದರೆ ಆಕಾಶದಲ್ಲಿ ಆಕಾರಗಳ ರಚನೆ ಹೇಗೆ?
- 91 māyīyatve jagati vā prākṛte vānyathāpivā | amūrtakāraṇairyogāttanmūrtatvaṃ nivāryate ಜಗತ್ತು ಮಾಯೀಯವಾದರೂ, ಪ್ರಾಕೃತ(ಪ್ರಕೃತಿಜನ್ಯ)ವಾದರೂ ಅಥವಾ ಬೇರೆ ರೀತಿಯಾದರೂ — ಅಮೂರ್ತಕಾರಣಗಳೊಂದಿಗಿನ…
- 92 avidyāyogato vāpi śāktarūpatvato'pivā | jñānasyāpi bahīrūpe śabdarūpe'pivā tathā ಅವಿದ್ಯಾಯೋಗದಿಂದಲೋ, ಅಥವಾ ಶಾಕ್ತರೂಪತ್ವದಿಂದಲೋ — ಜ್ಞಾನದ ಬಾಹ್ಯರೂಪದಲ್ಲಿಯೂ, ಶಬ್ದರೂಪದಲ್ಲಿಯೂ ಹಾಗೆಯೇ…
- 93 etadeva hi yuktaṃ tu ghaṭāderbāhyamekataḥ | kuḍyādinirgatāccaiva yogināṃ … ಇದೇ ಯುಕ್ತ (ಸಂಗತ);
- 94 agrakavyavadhānāderatha cetkāryanāśitā | padārthavitprakriyayā prakriyā prakriyaiva sā "ಎದುರಿಗಿನ ವ್ಯವಧಾನ (ಅಡ್ಡಿ) ಮುಂತಾದುದರಿಂದ ಕಾರ್ಯ(ವಿಷಯ)ದ ನಾಶ" ಎಂದರೆ — ಪದಾರ್ಥಗಳನ್ನರಿಯುವ…
- 95 kāryasya nāśe tatkāryakārye tatkāryanāśitā | kṣaṇalakṣāṇi jāyante kramāttattadvināśataḥ ಕಾರ್ಯದ ನಾಶದಲ್ಲಿ ಆ ಕಾರ್ಯದ ಕಾರ್ಯದ ವಿಷಯದಲ್ಲಿ ಆ ಕಾರ್ಯದ ನಾಶ — (ಹೀಗೆ) ಆಯಾ ನಾಶದಿಂದ ಕ್ರಮವಾಗಿ…
- 96 tathotpattau kṣaṇānantyamīśvarecchāvaśādatha | kṣaṇa eko nacaivaṃ tacceśvarecchāvirodhakṛt ಹಾಗೆಯೇ ಉತ್ಪತ್ತಿಯಲ್ಲಿಯೂ ಈಶ್ವರೇಚ್ಛೆಯ ಬಲದಿಂದ ಕ್ಷಣಗಳ ಆನಂತ್ಯ (ಅನಂತತೆ ಇದೆ);
- 97 ekakṣaṇatvaṃ lakṣyasya bahukālasya nārhatā | kṣaṇabhaṅgānnacaivaṃ hi sa … ಬಹುಕಾಲ ಬಾಳುವ ಲಕ್ಷ್ಯ(ವಸ್ತು)ಕ್ಕೆ ಏಕಕ್ಷಣತ್ವ (ಒಂದೇ ಕ್ಷಣದ್ದಾಗಿರುವಿಕೆ) ಉಚಿತವಲ್ಲ;
- 98 svaśaktyā ghanarūpatve śiva āste kvacittathā | sthitaṃ sarvamamūrtatve … ತನ್ನ ಶಕ್ತಿಯಿಂದ ಘನರೂಪ(ಗಟ್ಟಿರೂಪ)ವನ್ನು ತಾಳಿ ಶಿವನು ಎಲ್ಲೋ ಹಾಗೆ ಇರುತ್ತಾನೆ;
- 99 sarvajñatvādaśeṣasya tadaharjātadārake | kṣīrādike nigalanāttadā kāle'pyaśikṣite ಸಮಸ್ತದ (ಸಕಲ ಜೀವಿಗಳ) ಸರ್ವಜ್ಞತ್ವದಿಂದ — ಆ ದಿನವೇ ಹುಟ್ಟಿದ ಮಗುವಿನಲ್ಲಿ ಆಗ, ಕಲಿಸದ ಕಾಲದಲ್ಲಿಯೂ ಹಾಲು…
- 100 udarasthasya ca grāsagrahaṇānmāturantare | aśikṣitānāṃ taraṇāt prāṇināṃ nimnagājalāt ಮತ್ತು ತಾಯಿಯ ಒಳಗೆ ಗರ್ಭದಲ್ಲಿರುವವನು ಗ್ರಾಸ(ಆಹಾರ)ವನ್ನು ಗ್ರಹಿಸುವುದರಿಂದ;
- 101 sarvajñatve na kiṃ sarve sarvajñāḥ syuḥ śarīriṇaḥ | … ಸರ್ವಜ್ಞತ್ವವಿದ್ದರೆ ಎಲ್ಲ ಶರೀರಿಗಳೂ ಸರ್ವಜ್ಞರು ಏಕಾಗಬಾರದು?
- 102 saṃkalpakena cittena tattajjñānamasaṃśayam | saṃkalpānāṃ ca satyatvaṃ purastātpratipāditam ಸಂಕಲ್ಪಕವಾದ ಚಿತ್ತದಿಂದ ಆಯಾ (ವಿಷಯದ) ಜ್ಞಾನ ನಿಃಸಂಶಯ;
- 103 sarvabhāvagrahaṇatāyogyatvādvā kramasthiteḥ | pratyakṣādyairupāyairvā nirupāyatayāpivā ಸಮಸ್ತ ಭಾವಗಳನ್ನು ಗ್ರಹಿಸುವ ಯೋಗ್ಯತೆಯಿರುವುದರಿಂದ, ಅಥವಾ ಕ್ರಮಸ್ಥಿತಿಯಿಂದ (ಅನುಕ್ರಮವಾಗಿ…
- 104 tattadrūḍhivaśādvāpi sarvajñatvapravartanāt | sarve sarvātmabhāvena sarvajñā vā vyavasthitāḥ ಅಥವಾ ಆಯಾ ರೂಢಿ(ಸಾಮರ್ಥ್ಯ)ಯ ಬಲದಿಂದ ಸರ್ವಜ್ಞತ್ವದ ಪ್ರವರ್ತನೆಯಿಂದ — ಎಲ್ಲವೂ ಸರ್ವಾತ್ಮಭಾವದಿಂದ…
- 105 sarve bhāvāḥ svamātmānaṃ jānantaḥ sarvataḥ sthitāḥ | madātmanā … ಎಲ್ಲ ಭಾವಗಳೂ ತಮ್ಮ ಆತ್ಮವನ್ನು ಅರಿಯುತ್ತಾ ಎಲ್ಲೆಡೆ ನೆಲೆಸಿವೆ;
- 106 sadāśivātmanā vedmi sa vā vetti madātmanā | śivātmanā … ಸದಾಶಿವನ ಆತ್ಮದಿಂದ ನಾನು ಅರಿಯುತ್ತೇನೆ, ಅಥವಾ ಅವನು ನನ್ನ ಆತ್ಮದಿಂದ ಅರಿಯುತ್ತಾನೆ;
- 107 sadāśivātmanā vetti ghaṭaḥ sa ca ghaṭātmanā | sarve … ಸದಾಶಿವನ ಆತ್ಮದಿಂದ ಘಟ ಅರಿಯುತ್ತದೆ, ಮತ್ತು ಅವನು (ಸದಾಶಿವ) ಘಟದ ಆತ್ಮದಿಂದ;
- 108 sarvasya sarvamastīha nānābhāvātmarūpakaiḥ | madrūpatvaṃ ghaṭasyāsti mamāsti gahṭarūpatā ಇಲ್ಲಿ ಎಲ್ಲದರ ಎಲ್ಲವೂ ನಾನಾ ಭಾವಗಳ ಆತ್ಮರೂಪಗಳಿಂದ ಇದೆ;
- 109 nānābhāvaiḥ svamātmānaṃ jānannāste svayaṃ śivaḥ | cidvyaktirūpakaṃ nānābhedabhinnamanantakam ನಾನಾ ಭಾವಗಳಿಂದ ತನ್ನ ಆತ್ಮವನ್ನು ಅರಿಯುತ್ತಾ ಸ್ವಯಂ ಶಿವನು ಇರುತ್ತಾನೆ — (ಆ ಆತ್ಮ) ಚಿತ್ನ…
- 110 evaṃ sarveṣu bhāveṣu sarvasāmye vyavasthite | tena sarvagataṃ … ಹೀಗೆ ಎಲ್ಲ ಭಾವಗಳಲ್ಲಿ ಸರ್ವಸಾಮ್ಯ (ಸರ್ವಸಮತೆ) ನೆಲೆಗೊಂಡಾಗ, ಅದರಿಂದ ಸರ್ವಗತವಾದ ಎಲ್ಲವೂ ಶಿವರೂಪವೆಂದು…